Nová kniha:
Tat Tvam Asi / Ty jsi To – promluvy Šrí Nisargadatta Maharadže z let 1975 – 1980. Kniha vychází v nakladatelství dybbuk – viz. www.dybbuk.cz.
Paramátman ve všem a v každém – promluvy Šrí Nisargadatta Maharadže z let 1954 – 1956. Kniha vychází v nakladatelství dybbuk – viz. www.dybbuk.cz.
Jóga Vásištha, nebo též Mahá Rámajána, je starý indický text pojednávající o tom, jak mudrc Vasištha předává princi Rámovi učení o podstatě jedince, světa a Bytí vůbec. Text je plný rozmanitých příběhů, které mají Rámovi ukázat cestu k pochopení či nazření Skutečnosti a naplnění života. Jde o překlad z anglické verze od Svámího Vénkatéšánandy (zkrácené ze sanskrtského originálu přibližně na třetinu) doplněný sanskrtským slovníkem a vysvětlivkami. Kniha má téměř osm set stran, je vázána v pevné vazbě a obsahuje barevné ilustrace. V podobném rozsahu toto dílo dosud česky nevyšlo. Všechny další podrobnosti o knize najdete na stránkách www.samhita.cz.
Átma-bódha neboli „Poznání Já“ je krátké dílo shrnující základní principy učení advaita-védánty. Tradičně bývá připisována Ádi Šankaráčárjovi (8. stol.), ale o jeho autorství se vedou spory. Jestli byl autorem skutečně Ádi Šankaráčárja nebo někdo jiný není pro nás asi až tak podstatné. Důležitý je obsah tohoto textu, kterému je i tradičně přikládána vysoká hodnota. Také Ramana Maharši přeložil tento text ze sanskrtu do tamilštiny (resp. opravil existující tamilský překlad). Překlad ze sanskrtu - David Dostal. Kniha vyšla jen v elektronické podobě a je volně ke stažení: PDF, EPUB, MOBI
Audio/Video ukázka:
Nisargadatta Maharádž - Citáty a fotky
Články
Šrí Randžit Mahárádž: Měla by se meditace provádět s úsilím nebo bez úsilí?
5. 10. 2014 - David
Otázka: Měla by se meditace provádět s úsilím nebo bez úsilí?
Mahárádž: Meditace je pouze na to, aby zjemnila vaši mysl. Mysl se stala velmi objektivní. Proto je na začátku, jenom na začátku, potřeba meditovat, abyste pochopili to, co říká Mistr. To je počáteční stádium. Není to konečné stádium. Meditace vás může dovést ke konečné Skutečnosti, ale je to dlouhá a obtížná disciplína. Na začátku je užitečná, ale časem je třeba ji rozpustit do konečné Skutečnosti. V naší tradici se meditace označuje jako „cesta mravence" a pochopení se nazývá „cestou ptáka". Ptáci létají ze stromu na strom, zatímco mravenci se pohybují velmi pomalu. Cesta ptáka je prostřednictvím myšlení. Meditaci musíte praktikovat mnoho hodin denně a existuje zde mnoho omezení. Spánek i jídlo jsou omezené a je to velmi obtížná praxe. Proto světci, kteří dosáhli realizace skrze pochopení, říkají, že meditovat se má na začátku, abyste připravili svou mysl pro pochopení. Jsou tedy potřeba obě cesty.
Pokud mluví realizovaná osoba, tak mluví z místa, které je za oblohou (prostorem), za nulou. Objektivní mysl to nepochopí příliš rychle. Na začátku je nejdůležitější uvědomit si, že on je můj Mistr, a že to, co říká, je správné. Víra a oddanost jsou podstatné. Na začátku Mistr říká, že poznání je nezbytné. Ale na konci musí být toto poznání rozpuštěno v konečné Skutečnosti. Poznání patří egu. Ale získání tohoto poznání je důležitý krok, kterým musíte projít. Musíte praktikovat: „Nejsem tělo, nejsem mysl, nejsem poznání, nejsem ego." Vaše zvyky se musí změnit, takže praxe je potřeba, jinak to není možné. V mysli každého je: „Jsem to a to." Musíte praktikovat tak, že když něco děláte, uvědomujete si: „Já nic nedělám," při jídle: „Já nejím."
Jsou tři druhy karmy. Karma znamená čin. Když uděláte nějaký čin, tak se okamžitě stane ne-činem (akarma), prostě zmizí. Udělali jste to a v tu chvíli to skončilo. Jenže v mysli vám zůstane mnoho myšlenek ohledně toho činu. Řekněme, že někoho zraníte a do mysli přijde mnoho myšlenek. Ve výsledku se to stane karmou. Akce a reakce jsou protikladné a stejně silné. Karma je jen funkcí vaší mysli. Pokud řeknete: „Já jsem to udělal," tak jste se přilepili na karmu. Jak se tedy dostat z kruhu nevědomosti? Pochopením. Když nic není skutečné a vy neexistujete, tak co zůstane? Dokud jste zde, tak všechno existuje. Když tělo umře, tak všechno odejde, ne? Pokud máte v bance hromady dolarů, tak k čemu vám tam po smrti budou? Můžete podepsat šek?
Když někdo umírá, tak myslí na dobré a špatné věci, které udělal. Ty jsou jen ve vaší mysli, nikde jinde. Tyto myšlenky ve skutečnosti neexistují, ale když říkáte, že existují, tak vás následují. Když přijedete do Indie a potřebujete nějaké věci kvůli svým osobním zvykům, vezmete si tyto věci s sebou, ne? Když zemřete a opustíte tělo, tak si stejným způsobem s sebou ve své mysli vezmete své dobré a špatné skutky. Neexistují, ale vaše mysl vám tvrdí, že ano. „Já jsem to udělal." Ve světě není nic dobré ani špatné. Proč? Protože celý svět není skutečný. Neexistuje syn neplodné matky. A ani nikdy neexistoval. Ego je jako syn neplodné ženy. Neexistuje, ale vy pořád říkáte: „Já jsem to udělal." Ego by mělo být pochopeno a pak opuštěno. „Já neexistuji, já nejsem," to by mělo být vaše pochopení. Tímto způsobem se všechny činy stávají okamžitě ne-činy.
Když někoho ve snu zabijete, kde je po probuzení tento čin a kdo ho udělal? Kdo nese odpovědnost? Vy jste spali, nic jste nedělali, ani jste si nemohli vzpomenout na své jméno. Vaše mysl odpočívala a vy jste vše zapomněli. Zůstala jen nevědomost a v latentní podobě také poznání. Vždycky chodí společně. Pokud odejde nevědomost, tak musí odejít i poznání. Jsou to dvě strany téže mince. Jsou to dvě strany a přitom jedna.
Z knihy Iluze vs. Realita I, satsang 23. Prosince 1997
Přeložil David (knihu je možné si objednat v sekci „Tištěné knihy")