Nová kniha:
Tat Tvam Asi / Ty jsi To – promluvy Šrí Nisargadatta Maharadže z let 1975 – 1980. Kniha vychází v nakladatelství dybbuk – viz. www.dybbuk.cz.
Paramátman ve všem a v každém – promluvy Šrí Nisargadatta Maharadže z let 1954 – 1956. Kniha vychází v nakladatelství dybbuk – viz. www.dybbuk.cz.
Jóga Vásištha, nebo též Mahá Rámajána, je starý indický text pojednávající o tom, jak mudrc Vasištha předává princi Rámovi učení o podstatě jedince, světa a Bytí vůbec. Text je plný rozmanitých příběhů, které mají Rámovi ukázat cestu k pochopení či nazření Skutečnosti a naplnění života. Jde o překlad z anglické verze od Svámího Vénkatéšánandy (zkrácené ze sanskrtského originálu přibližně na třetinu) doplněný sanskrtským slovníkem a vysvětlivkami. Kniha má téměř osm set stran, je vázána v pevné vazbě a obsahuje barevné ilustrace. V podobném rozsahu toto dílo dosud česky nevyšlo. Všechny další podrobnosti o knize najdete na stránkách www.samhita.cz.
Átma-bódha neboli „Poznání Já“ je krátké dílo shrnující základní principy učení advaita-védánty. Tradičně bývá připisována Ádi Šankaráčárjovi (8. stol.), ale o jeho autorství se vedou spory. Jestli byl autorem skutečně Ádi Šankaráčárja nebo někdo jiný není pro nás asi až tak podstatné. Důležitý je obsah tohoto textu, kterému je i tradičně přikládána vysoká hodnota. Také Ramana Maharši přeložil tento text ze sanskrtu do tamilštiny (resp. opravil existující tamilský překlad). Překlad ze sanskrtu - David Dostal. Kniha vyšla jen v elektronické podobě a je volně ke stažení: PDF, EPUB, MOBI
Audio/Video ukázka:
Nisargadatta Maharádž - Citáty a fotky
Články
II.10. - Znaky vzdělaných hlupáků (z knihy Dásbódh)
12. 9. 2014 - Martin
|| Šrí Rám ||
1. V minulé kapitole jsme mluvili o některých znacích, které jsou charakteristické pro moudré hlupáky. Nyní si poslechněte o těch, kteří jsou hlupáky, i když jsou vzdělaní.
2. Říká se jim vzdělaní hlupáci. Ať se posluchači nezlobí, že o nich uslyší. Odpadnou-li špatné vlastnosti, stává se člověk šťastným.
3. Člověk mohl zaslechnout mnoho věcí, může být sečtělý a může dokonce přednášet s poznáním Brahman, ale má-li špatné touhy a je-li pyšný, je právě jedním z oněch vzdělaných hlupáků.
4. Tem, kdo propaguje nemorální jednání, je proti tradiční oddanosti k bohu a navíc kritizuje náboženské pokání, je vzdělaným hlupákem.
5. Ten, kdo si myslí, že ví všechno nejlíp, kdo neustále upozorňuje na chyby ostatních a závistivě každého znevažuje, je vzdělaný hlupák.
6. Ten, kdo dává svému žákovi rozkazy, které jsou natolik obtížné, že je nedokáže splnit, nebo jej dokonce kvůli tomu postihne nějaká pohroma, i ten, kdo odporuje všemu, co ostatní řeknou, je vzdělaný hlupák.
7. Člověk Radžasické povahy, který má pokřivenou povahu a velebí kohokoli, kdo je bohatý, je vzdělaný hlupák.
8. Člověk, který kritizuje jakoukoli knihu, aniž by ji celou přečetl, nebo poukazuje na chyby někoho, jehož ctnosti jiný člověk právě pochválil, je vzdělaný hlupák.
9. Je-li člověk otrávený, slyší-li o dobrých vlastnostech někoho druhého, je-li sužován závistí, nenaslouchá-li dobrým radám a je nadutý, je to vzdělaný hlupák.
10. Je-li člověk nafouklý egoismem, nedokáže ovládnout svůj hněv a mezi jeho slovy a činy je rozpor, je to vzdělaný hlupák.
11. Jestliže člověk přednáší, aniž by měl opravdové poznání a dělá si kvůli tomu zbytečné starosti, a jeho řeč je necitlivá, je to vzdělaný hlupák.
12. Když sečtělý a erudovaný posluchač užvaněně odporuje tomu, co někdo říká, je to vzdělaný hlupák.
13. Když člověk vytýká někomu staršímu chyby a není si vědom toho, že se jich dopouští sám, je to vzdělaný hlupák.
14. Když člověk všechno ví a zná, protože si to prostudoval, ale není schopen druhému poskytnout útěchu a spokojenost, je to vzdělaný hlupák.
15. Je-li člověk vtažen do rodinného života jako slon spoutaný pavoučí sítí, nebo moucha, která v noci umírá polapena lotosovým květem, je to vzdělaný hlupák.
16. Ten, kdo miluje společnost žen, kdo učí ženy odříkání, kdo přijímá věci, které nejsou hodny jeho postavení, je vzdělaný hlupák.
17. Ten, kdo se tvrdošíjně drží věcí, které mu dělají ostudu, ten, jehož duše je soustředěna jen na tělo, je vzdělaný hlupák.
18. Ten, kdo velebí člověka místo Boha a lichotí každému, koho potká, je vzdělaný hlupák.
19. Kdo popisuje krásu ženského těla, kdo jedná přehnaně dramaticky a zapomíná na Boha. Je vzdělaný hlupák.
20. Ten, kdo uráží ostatní, protože je bohatý, a šíří učení, které je bludné, je vzdělaný hlupák.
21. Ten, kdo má hluboké znalosti a ovládá své vášně, má poznání Absolutního Brahman a je významným jogínem, a přesto si zahrává s předvídáním budoucnosti, je vzdělaný hlupák.
22. Ten, kdo neustále rozebírá dobré a špatné stránky všeho, o čem slyšel, a závidí druhým slávu, je vzdělaný hlupák.
23. Kdo neprovádí obřady uctívání, není bezžádostivý, ani není plně oddán Bohu, a ten, kdo mluví o božské moudrosti, aniž by se podle ní sám choval, je vzdělaný hlupák.
24. Ten, kdo nevěří na sílu duchovních a svatých míst, či Véd a věd, a je nehodným člověkem narozeným ve vznešené rodině, je vzdělaný hlupák.
25. Ten, kdo se stará jen o to, aby se zavděčil, lichotil a pochleboval každému, kdo není skutečně slavný, a koho vzápětí začne pomlouvat, je vzdělaný hlupák.
26. Ten, jehož činy nejsou v souladu s tím, co říká, je vzdělaný hlupák.
27. Ten, kdo miluje rodinný život a neváží si duchovní cesty, a ten, kdo žije v temnotě pýchy na své vědomosti, je vzdělaný hlupák.
28. Ten, kdo místo toho, aby mluvil výstižně a k věci, mluví upjatě a s odstupem, a ten, jehož život je závislý na ostatních, je vzdělaný hlupák.
29. Ten, kdo předstírá, že je dobrý člověk, ale jedná tak, jak by se němělo, a ten, jehož život se dostal na scestí, je vzdělaný hlupák.
30. Ten, kdo ve dne v noci poslouchá duchovní promluvy, a přesto neví, co je pro něj dobré, je vzdělaný hlupák.
31. Řečník, který mluví na shromáždění a dívá se přitom na bezvýznamného člověka, zatímco je tam mnoho vážených a vznešených posluchačů, je vzdělaný hlupák.
32. Ten, kdo věří žákovi, který selhal a který jej dokonce ani neposlouchá, je vzdělaný hlupák.
33. Ten, kdo trpí při naslouchání veřejné přednášce tělesným nepohodlím, a ten, kdo se rozčílí nebo popudí, slyší-li o svých tělesných nedostatcích, je vzdělaný hlupák.
34. Ten, kdo zbohatne a začne pyšně přehlížet svého učitele či duchovní společenství, které mu dalo nauku, je vzdělaný hlupák.
35. Ten, kdo mluví o nesobeckosti, ale je ve skutečnosti sám velký egoista, kdo hromadí peníze a používá své duchovní poznání k sobeckým účelům, je vzdělaný hlupák.
36. Ten, kdo učí, ale sám se svým učením neřídí, kdo používá své duchovní znalosti jako by to byl obchodní kapitál, který mu patří, ale přitom je sám závislý, je vzdělaný hlupák.
37. Ten, kdo si libuje v činnostech, které jsou škodlivé pro duchovní cestu a které vytvářejí rozpory mezi lidmi, je vzdělaný hlupák.
38. Ten, kdo přijde o svůj rodinný život a nezíská žádné poznání o vyšších věcech, kdo nenávidí boha a kněze, je vzdělaný hlupák.
39. Mluvil jsem o špatných vlastnostech, které jsou typické pro vzdělané hlupáky; ale pokud jsem se někde zmýlil, ať mi moudrý čtenář promine.
40. Největší hlupák ze všech je ten, kdo se mylně cítí šťastný ve světském životě, protože žádné utrpení není srovnatelné s utrpením tohoto každodenního života.
41. A přesně o tomto tématu budu mluvit v příští kapitole, ve které chci ukázat strašlivé utrpení zrození a přebývání v tomto světě.
Tímto končí, v druhé Dášace knihy Dasboadh, dialogu mezi Guruem a žákem, desátá kapitola s názvem "Znaky vzdělaných hlupáků".
Přeložil: Martin Vinkler