ADVAITA.cz

II.1. - Znaky hlupáků (z knihy Dásbódh)

11. 7. 2014 - Michal Šup

6. Takže, uvedu teď několik myšlenek o nepřeberném množství znaků hlupáků.
7. Budu se věnovat znakům lidí, kteří jsou oddáni rodinnému životu, kteří nemají vůbec žádné sebepoznání a jsou jednoduše nevědomí.
8. Muž, jenž jedná proti rodičům, kteří mu darovali zrození a myslí si, že jen jeho žena je jeho skutečným přítelem, je hlupák.
9. Muž, který se zřekne všech příbuzných, odevzdá svůj život rozmarům své manželky a prozradí jí svá tajemství, je hlupák.
10. Ten, kdo miluje manželku jiného muže, ten, kdo bydlí v domě svého tchána a ten, kdo se ožení s dívkou nepatřící k dobré rodině, je hlupák .
11. Ten, kdo si kvůli své pýše myslí si, že se může srovnávat s lidmi, kteří jsou mnohem povolanější, a zkouší vládnout, aniž má k tomu schopnosti, je také hlupák.
12. Ten, kdo chválí sebe sama, kdo podstupuje utrpení, třebaže žije ve vlastní zemi a ten, kdo říká ostatním, jak ohromní byli jeho předci, je hlupák .
13. Ten, kdo se směje bez příčiny, neposlouchá slova moudrosti, když jsou mu doporučena, kdo má mnoho nepřátel, je hlupák.
14. Ten, kdo se straní svých přátel a příbuzných a přátelí se s cizinci, nebo ten, kdo obviňuje druhé poté, co už den skončil, je hlupák.
15. Ten, kdo spí tam, kde je mnoho lidí vzhůru a ten, kdo se přejídá v cizím domě, je hlupák.
16. Ten, kdo mluví arogantně, bez ohledu na to, zda si ho někdo váží, nebo ho haní, nebo ten, kdo se oddává různým špatným zvykům, jako chození za prostitutkami, hazardní hry a krádeže, je hlupák.
17. Ten, kdo očekává pomoc od druhých, a přitom se sám nijak nesnaží, nebo ten, koho těší zahálčivý život je hlupák.
18. Ten, kdo doma rozumí všemu, ale na veřejných setkáních se bojí a neřekne ani slovo, je hlupák.
19. Ten, kdo se snaží sblížit se svým nadřízeným, nebo ten, kdo pohrdá dobrou radou, je hlupák.
20. Ten, kdo chodí učit druhé, ale sám se nechce učit, kdo se chlubí svými vědomostmi před staršími lidmi a kdo oklame vznešenou osobu, je hlupák.
21. Člověk, který se divoce a vášnivě oddává smyslovým činnostem, a člověk, který překračuje hranice dobrého chování, je hlupák.
22. Člověk, který si nevezme lék, ačkoli je nemocný, člověk, který si nevšímá pravidel diety a který není spokojený s tím, co dostane, je hlupák.
23. Člověk, který cestuje do cizích zemí sám, bez společníků, kdo se přátelí s cizinci a kdo skáče do řeky při povodni, je hlupák.
24. Ten, kdo často navštěvuje místa, kde se mu dostává pocty, ale sám nepečuje o udržení své sebeúcty, je hlupák.
25. Jestliže se sluha stane majetným a jeho pán ho začne obsluhovat, je to hloupý člověk. Ten, jehož neklidná mysl neustále vytváří pochybnosti, je také hlupák.
26. Ten, kdo se pouští do věcí, aniž by zvážil jejich následky, kdo trestá druhé, aniž by se dopustili nějakého přečinu, nebo kdo je i v nepatrných záležitostech strašný chamtivec, je hlupák.
27. Ten, kdo neustále obviňuje Boha a své předky, ten, kdo jedná, aniž by k tomu měl oprávnění, ten, kdo se stále hádá a používá špatná slova, je hlupák.
28. Člověk, který se doma rozčiluje, ale venku je poddajný a bázlivý, je hlupák.
29. Ten, kdo udržuje styky se sprostými lidmi, ten, kdo se intimně stýká s ženou jiného muže a ten, kdo jí při chůzi, je hlupák.
30. Člověk, který neví, jak pomoci druhým, chová se zle k těm, kteří mu dělají laskavost, a ten, kdo moc mluví, ale málo dělá, je hlupák.
31. Člověk, který je zlostný, nenasytný, líný, špinavý, sprostý, nečestný a nemá žádnou odvahu, je hlupák.
32. Ten, kdo nemá poznání ani peníze, kdo nemá žádné nadání, žádný životní cíl, žádnou sílu ani respekt, a přesto je na sebe pyšný, je hlupák.
33. Ten, kdo je nečestný, falešný, lstivý, nevychovaný a vychytralý, nebo ten, kdo nade vše miluje spánek, je blázen.
34. Člověk, jenž se převléká na veřejnosti, nebo ten, kdo si dřepne, aby si ulevil na ulici, a ten, kdo se neustále ukazuje nahý, je hlupák.
35. Ten, jehož zuby, oči, nos, ruce, oděv a chodidla jsou věčně špinavé, je hlupák.
36. Ten, kdo se vydá na cestu v nevhodnou dobu, přestože předpovědi věštců jsou nepříznivé, ignoruje špatná znamení, a jde tak vstříc jisté zkáze, je hlupák.
37. Ten, jehož rozum sejde z cesty kvůli hněvu a urážkám, kdo spáchá sebevraždu, a ten, jehož schopnost usuzování je nespolehlivá, je hlupák.
38. Člověk, který způsobuje svým přátelům hodně problémů, neřekne žádné vlídné slovo a klaní se nízkým lidem, je hlupák.
39. Člověk, který se snaží chránit svou kůži jakýmikoliv prostředky, ten kdo uráží ty, kteří mu přišli na pomoc a ten, kdo vkládá víru v to, že bude mít vždy peníze, je hlupák.
40. Člověk, který si myslí, že jeho synové, manželka a rodina jsou jeho jedinou oporou, a zapomíná na Boha, je hlupák.
41. Člověk, který si neuvědomuje to, že sklízí plody toho, co zaseje, je hlupák.
42. Ženy dostaly od Boha dar, že jsou osmkrát vášnivější než muži. Proto ten, kdo se ožení s více takovými ženami, je hlupák.
43. Člověk, který pod vlivem zlých lidí překračuje hranice slušného chování, nebo ten, kdo za denního světla dělá různé špatnosti, je hlupák.
44. Člověk, který nenávidí Boha, nenávidí svého Gurua, svou matku, otce, nebo brahmíny, je hlupák.
45. Ten, kdo si libuje v týrání druhých, ten, kdo se cítí nešťastný, když druzí jsou šťastní, ten, kdo běduje pro ztracené věci, je hlupák.
46. Ten, kdo mluví nezdvořile, kdo se tlačí dopředu jako svědek, třebaže není tázán, a ten, kdo si pěstuje zlozvyky, je hlupák.
47. Člověk, který svou řečí uráží ostatní, kdo schází ze správné životní cesty, kdo navazuje přátelství s darebáky, je hlupák.
48. Člověk, který neví, jak chránit svou čest, kdo neustále dělá vtipy v nesprávný čas, ale je podrážděný a chce se začít prát, když se mu druzí smějí, je hlupák.
49. Ten, kdo uzavírá nesmyslné sázky, kdo tlachá bez příčiny, ale není schopný diskutovat, když je to potřeba, je hlupák.
50. Člověk, který neví, jak se vhodně oblékat, kdo nemá vědomosti, a přesto zastává vysokou funkci, kdo vkládá příliš mnoho víry ve své blízké příbuzné, je hlupák.
51. Ten, kdo dá všechny své osobní informace zloději, kdo chce získat všechno, na co se podívá, kdo si kvůli svému hněvu sám ublíží, je hlupák.
52. Ten, kdo se chová jako nízký člověk, kdo se věčně hádá a hlasitě reaguje, kdo jí své jídlo levou rukou, je hlupák.
53. Ten, kdo žárlí na významné muže, kdo touží závistivě po nedosažitelných věcech a krade ve svém vlastním domě, je hlupák.
54. Ten, kdo nemá víru v Pána Vesmíru a spoléhá se jen na lidské bytosti, kdo tráví svůj život, aniž by dělal něco smysluplného nebo užitečného, je blázen.
55. Ten, kdo kvůli utrpení světského života proklíná Boha a kdo mluví o vadách svých přátel, je hlupák.
56. Ten, kdo neodpouští druhým jejich drobné chyby, kdo je neustále sekýruje a je schopen je zradit, je hlupák.
57. Ten, jehož velcí lidé nemají v lásce, jehož přítomnost kazí setkání druhých, a jehož nálady se neustále mění, je hloupý člověk.
58. Člověk, který propouští staré služebnictvo, které mu sloužilo mnoho let a pořizuje si nové, a člověk, který pořádá setkání, ale nezajistí na nich pořádek, je hlupák.
59. Ten, kdo vydělal peníze nemorálním způsobem, ten kdo opouští zbožné chování, dobrou morálku a spravedlnost, kdo přerušuje vztahy se svými přáteli, je hlupák.
60. Člověk, který často navštěvuje domy jiných žen, ačkoli má manželku, a ten, kdo jí jídlo, které již bylo ochutnáno mnoha lidmi, je hlupák.
61. Ten, kdo se zbaví svého majetku, ale pořád touží po majetku druhých, nebo ten, kdo se zapojuje do záležitostí nízkých lidí, je hlupák.
62. Ten, kdo nevěnuje řádnou pozornost svému hostu, kdo žije ve vesnici se špatnou pověstí, a ten, kdo si neustále dělá starosti, je hlupák.
63. Hovoří-li spolu dva lidé a třetí člověk sedí nečinně u toho a škrábe se oběma rukama na hlavě, je to hlupák.
64. Ten, kdo zvrací do dobré vody, ten, kdo se škrábe nohou o nohu a ten, kdo slouží zlé, nízko postavené rodině, je hlupák.
65. Člověk, který se příliš připoutává k ženě a dětem, ten, kdo sedí blízko osoby posedlé démonem a ten, kdo vlastní psa, ale neovládá ho, je hlupák.
66. Ten, kdo se hádá s ženou jiného muže, kdo krutě tluče němé zvíře a ten, kdo se stýká s hloupou osobou, je hlupák.
67. Ten, kdo sleduje hádku a nepokusí se ji utišit, nebo ten, kdo přijme něco jako pravdivé, i když dobře ví, že to je lež, je hlupák.
68. Ten, kdo zbohatne, ale zapomene na své dřívější společníky, kdo si myslí, že je lepší než bozi a brahmíni, je hlupák.
69. Člověk, který se zůstává skromným jen do té doby, než je jeho sobecké přání splněno, ale potom nepomáhá ostatním, je hlupák.
70. Člověk, který vynechává slova při čtení nebo si přidává nějaká vlastní do originálu a ten, kdo dobře nepečuje o knihy, je hlupák.
71. Člověk, který nikdy nečte knihy, nedá je ostatním ke čtení a jenom je drží pod zámkem, je hlupák.
72. Takové jsou tedy znaky hlupáků. Kdo si je vyslechne, může získat moudrost. Bystří lidé by proto měli věnovat tomu, co bylo řečeno, náležitou pozornost.
73. Znaků hlupáků je ve skutečnosti velmi mnoho. Vyjmenoval jsem jich podle svých schopností jen několik – aby se jich mí posluchači mohli vyvarovat. Omluvte prosím mé případné chyby.
74. Dobré vlastnosti byste měli rozvíjet a znaky hlupáků odstranit. V následující kapitole budou vysvětleny dobré vlastnosti.
Tímto končí, v druhé Dášace knihy Dábódh, dialogu mezi Guruem a žákem, první kapitola s názvem "Znaky hlupáků".

Přeložil: Michal Šup

Další kapitoly z knihy Dásbódh