Nová kniha:
Tat Tvam Asi / Ty jsi To – promluvy Šrí Nisargadatta Maharadže z let 1975 – 1980. Kniha vychází v nakladatelství dybbuk – viz. www.dybbuk.cz.
Paramátman ve všem a v každém – promluvy Šrí Nisargadatta Maharadže z let 1954 – 1956. Kniha vychází v nakladatelství dybbuk – viz. www.dybbuk.cz.
Jóga Vásištha, nebo též Mahá Rámajána, je starý indický text pojednávající o tom, jak mudrc Vasištha předává princi Rámovi učení o podstatě jedince, světa a Bytí vůbec. Text je plný rozmanitých příběhů, které mají Rámovi ukázat cestu k pochopení či nazření Skutečnosti a naplnění života. Jde o překlad z anglické verze od Svámího Vénkatéšánandy (zkrácené ze sanskrtského originálu přibližně na třetinu) doplněný sanskrtským slovníkem a vysvětlivkami. Kniha má téměř osm set stran, je vázána v pevné vazbě a obsahuje barevné ilustrace. V podobném rozsahu toto dílo dosud česky nevyšlo. Všechny další podrobnosti o knize najdete na stránkách www.samhita.cz.
Átma-bódha neboli „Poznání Já“ je krátké dílo shrnující základní principy učení advaita-védánty. Tradičně bývá připisována Ádi Šankaráčárjovi (8. stol.), ale o jeho autorství se vedou spory. Jestli byl autorem skutečně Ádi Šankaráčárja nebo někdo jiný není pro nás asi až tak podstatné. Důležitý je obsah tohoto textu, kterému je i tradičně přikládána vysoká hodnota. Také Ramana Maharši přeložil tento text ze sanskrtu do tamilštiny (resp. opravil existující tamilský překlad). Překlad ze sanskrtu - David Dostal. Kniha vyšla jen v elektronické podobě a je volně ke stažení: PDF, EPUB, MOBI
Audio/Video ukázka:
Nisargadatta Maharádž - Citáty a fotky
Články
11. Uvědomění a vědomí (z knihy Já Jsem To)
30. 6. 2014 - Martin
Tazatel: Co děláte, když spíte?
Maharádž: Uvědomuji si, že spím.
T: Není spánek nevědomým stavem?
M: Ano, uvědomuji si, že jsem nevědomý.
T: A co děláte, když jste vzhůru nebo sníte?
M: Uvědomuji si, že jsem vzhůru nebo že sním.
T: Nechápu vás. Co tím přesně myslíte? Vyjasněme si pojmy: spánek je pro mě nevědomým stavem, bdění vědomým stavem a sněním rozumím to, že si člověk uvědomuje svou mysl, ale nikoli své okolí.
M: Dobrá, stejně to chápu i já. Přesto se však zdá, že je tu rozdíl. Vy v každém z těchto tří stavů zapomínáte na oba zbývající, zatímco promne existuje jediný stav bytí, zahrnující a transcendující všechny tři mentální stavy bdění, snění a hlubokého spánku.
T: Myslíte, že svět je něčím řízen a že má nějaký účel?
M: Svět je pouze odrazem mé představivosti. Mohu vidět, cokoli se mi zachce. Ale proč bych si měl vymýšlet obrazy tvoření, vývoje a ničení? Nepotřebuji je. Svět je ve mně, svět je mnou samotným. Nebojím se ho a netoužím ho uzavřít do nějakých mentálních obrazů.
T: Vraťme se ke spánku. Máte sny?
M: Jistě.
T: Jaké jsou vaše sny?
M: Jsou ozvěnami bdělého stavu.
T: A co váš hluboký spánek?
M: Vědomí je přerušeno.
T: Jste tedy nevědomý?
M: Co se týče mého okolí, tak ano.
T: Takže nejste úplně nevědomý?
M: Setrvávám v uvědomění, že jsem nevědomý.
T: Užíváte slova „uvědomění" a „vědomí". Nejsou snad totožná?
M: Uvědomění je prvotní. Je to původní stav, bez počátku a konce, nepodmíněný, samostatný, bez částí a beze změny. Vědomí je zprostředkované, je odrazem na pozadí, stavem duality. Vědomí nemůže být bez uvědomění, zatímco uvědomění může být bez vědomí, jako třeba v hlubokém spánku. Uvědomění je absolutní, vědomí je relativní, vždy se vztahuje ke svému obsahu – vždy je vědomím něčeho. Vědomí je částečné a proměnlivé, uvědomění je úplné, neměnné, klidné a tiché. Uvědomění je společným podkladem všech zkušeností.
T: Jak se člověk dostane za vědomí, do uvědomění?
M: Jelikož uvědomění je tím, co umožňuje vědomí, uvědomění je potom přítomno v každém stavu vědomí. Proto již pouhé vědomí toho, že jsem si vědom, je pohybem v uvědomění. Zájem o tok vašeho vědomí vás dovede k uvědomění. Uvědomění není nějaký další stav. Je okamžitě rozpoznatelné jako původní a základní existence, která je životem samotným, a také láskou a radostí.
T: Jestliže je skutečnost neustále s námi, v čem tedy spočívá seberealizace?
M: Realizace je pouze opakem nevědomosti. Považovat svět za skutečný a své Já za neskutečné, to je nevědomost a příčina utrpení. Chápat Já jakožto jedinou skutečnost a vše ostatní jako dočasné a pomíjivé, to je svoboda, klid a radost. Je to všechno velice jednoduché. Místo toho, abyste viděl věci tak, jak si je představujete, naučte se je vidět takové, jaké jsou. Dokážete-li všechno vidět takové, jaké to je, uvidíte také sebe sama takového, jaký jste. Je to podobné, jako když vyčistíte zrcadlo. Totéž zrcadlo, které vám ukazuje svět takový, jaký je, vám stejně tak ukáže i vaši vlastní tvář. K vyleštění zrcadla vám poslouží myšlenka „Já jsem". Tak ji použijte.
♥
překlad Martin Vinkler
další kapitoly z knihy JÁ JSEM TO jsou v "Textech na pokračování"