Nová kniha:
Tat Tvam Asi / Ty jsi To – promluvy Šrí Nisargadatta Maharadže z let 1975 – 1980. Kniha vychází v nakladatelství dybbuk – viz. www.dybbuk.cz.
Paramátman ve všem a v každém – promluvy Šrí Nisargadatta Maharadže z let 1954 – 1956. Kniha vychází v nakladatelství dybbuk – viz. www.dybbuk.cz.
Jóga Vásištha, nebo též Mahá Rámajána, je starý indický text pojednávající o tom, jak mudrc Vasištha předává princi Rámovi učení o podstatě jedince, světa a Bytí vůbec. Text je plný rozmanitých příběhů, které mají Rámovi ukázat cestu k pochopení či nazření Skutečnosti a naplnění života. Jde o překlad z anglické verze od Svámího Vénkatéšánandy (zkrácené ze sanskrtského originálu přibližně na třetinu) doplněný sanskrtským slovníkem a vysvětlivkami. Kniha má téměř osm set stran, je vázána v pevné vazbě a obsahuje barevné ilustrace. V podobném rozsahu toto dílo dosud česky nevyšlo. Všechny další podrobnosti o knize najdete na stránkách www.samhita.cz.
Átma-bódha neboli „Poznání Já“ je krátké dílo shrnující základní principy učení advaita-védánty. Tradičně bývá připisována Ádi Šankaráčárjovi (8. stol.), ale o jeho autorství se vedou spory. Jestli byl autorem skutečně Ádi Šankaráčárja nebo někdo jiný není pro nás asi až tak podstatné. Důležitý je obsah tohoto textu, kterému je i tradičně přikládána vysoká hodnota. Také Ramana Maharši přeložil tento text ze sanskrtu do tamilštiny (resp. opravil existující tamilský překlad). Překlad ze sanskrtu - David Dostal. Kniha vyšla jen v elektronické podobě a je volně ke stažení: PDF, EPUB, MOBI
Audio/Video ukázka:
Nisargadatta Maharádž - Citáty a fotky
Články
3. Brahman (Já) může být poznáno pouze prožíváním (z knihy ´Vše je iluze´)
14. 5. 2014 - Aleš
Kdo tvrdí, že bez peněz není nic možné, Boha nepotká. Peníze a manžel(ka) jsou určeny pro ego, tedy džívu, a ne pro Boha, tedy Šivu, protože Bůh je bezforemný. On je čirá duchovnost. Převládá chybný názor, že bez vlastnění peněz není oddanost k Všemohoucímu Bohu možná. Duchovnost ve skutečnosti nemá žádnou potřebu peněz. Hledáte-li sami sebe, dost možná se přitom setkáte s vyšším Já, a to v momentu, kdy si uvědomíte, že iluze je bezcenná. Ponechte za sebou ideje „já“ a „moje“. Uvědomit si, že „Nic není moje“, je skutečnou esencí milosti Mistra. Neustále takto přemýšlejte: „Já nejsem tělo. Děti a rodina náleží tělu, ne Mně, čirému nepopsatelnému Já, jenž je bez kvalit.“ Ti, kdo žijí pod vlivem idejí „já“ a „moje“, jsou otroky iluze. Jak pak mohou znát skutečnou hodnotu světce?Světec nestrpí iluzi. Nedovolí ji být v Jeho blízkosti. „Bohatství iluze“ se nijak nedá srovnat s „Bohatstvím svobody“. Bohyně hojnosti, Lakšmí, učiní žebrákem každého, kdo se Jí dožaduje, avšak pokorně poslouží tomu, kdo se o Ni nestará. Nepožadovat nic od iluze je obdivuhodné. Říkat „já chci, já chci“, je potupné.
Toto Poznání (džňána) je typické tím, že ho nelze pochopit pouhým jeho popisem. Říci někomu, že cukr je sladký, mu ještě neumožní zakusit jeho sladkost. Prostě to musí sám ochutnat. Brahman může být pochopen jeho prožíváním a to je možné pouze díky milosti Satgurua. Jen na kvalitní úrodné půdě ve formě oddané mysli hledajícího se může uskutečnit milost Mistra. Ti, kdo hledají své vlastní Já, sklízí plody požehnání Mistra. Ten, kdo pozná Sebe sama, opravdu „chápe“,
a Sebe-poznáním došel k „osvobození“. Ten, kdo pochopil Sebe sama, nic nepotřebuje, ani si nepřeje něco vlastnit.
Ten, kdo realizoval „Nejvyšší Já“, tedy Paramátman, iluzi k ničemu nepotřebuje. Jste momentálně velice arogantní. Proč? Kvůli přivlastňování, tedy pocitu „moje“. Máte dvě manželky; jednou je „majetek“ a druhou vaše „choť“. Kdo tvrdí, že bez peněz není nic možné, Boha nepotká. Peníze a manžel(ka) jsou určeny pro ego, tedy džívu, a ne pro Boha, tedy Šivu, protože Bůh je bezforemný. On je čirá duchovnost. Převládá chybný názor, že bez vlastnění peněz není oddanost k Všemohoucímu Bohu možná. Duchovnost ve skutečnosti nemá žádnou potřebu peněz. Hledáte-li sami sebe, dost možná se přitom setkáte s vyšším Já, a to v momentu, kdy si uvědomíte, že iluze je bezcenná. Ponechte za sebou ideje „já“ a „moje“. Uvědomit si, že „Nic není moje“, je skutečnou esencí milosti Mistra. Neustále takto přemýšlejte: „Já nejsem tělo. Děti a rodina náleží tělu, ne Mně, čirému nepopsatelnému Já, jenž je bez kvalit.“ Ti, kdo žijí pod vlivem idejí „já“ a „moje“, jsou otroky iluze. Jak pak mohou znát skutečnou hodnotu světce?
Světec nestrpí iluzi. Nedovolí ji být v Jeho blízkosti. „Bohatství iluze“ se nijak nedá srovnat s „Bohatstvím svobody“. Bohyně hojnosti, Lakšmí, učiní žebrákem každého, kdo se Jí dožaduje, avšak pokorně poslouží tomu, kdo se o Ni nestará. Nepožadovat nic od iluze je obdivuhodné. Říkat „já chci, já chci“, je potupné. Dožadovat se něčeho je ponižující. Nedožadovat se ničeho je obdivné. Poznání (džňána) si kromě zřeknutí se nic dalšího nežádá. Vypěstujte si zvyk „odříkání všeho“. Světec Kabír řekl: „Mysl umře, iluze umře a tělo také umře, ale naděje a touha neumírají.“ Pokud umřou naděje a touha, stanete se sami světcem Kabírem. Nektar nesmrtelnosti začnete pít poté, kdy se jed touhy dostane pryč z mysli. Světec Rámdás řekl: „Nechť zde není přítomna touha po smyslových objektech.“ Vzdejte se pocitu „moje“ a jste rázem svobodní.
Večer, 18. 11. 1934
další kapitoly z knihy ´Vše je iluze´ jsou v "Textech na pokračování"
překlad Aleš Adámek