Nová kniha:
Tat Tvam Asi / Ty jsi To – promluvy Šrí Nisargadatta Maharadže z let 1975 – 1980. Kniha vychází v nakladatelství dybbuk – viz. www.dybbuk.cz.
Paramátman ve všem a v každém – promluvy Šrí Nisargadatta Maharadže z let 1954 – 1956. Kniha vychází v nakladatelství dybbuk – viz. www.dybbuk.cz.
Jóga Vásištha, nebo též Mahá Rámajána, je starý indický text pojednávající o tom, jak mudrc Vasištha předává princi Rámovi učení o podstatě jedince, světa a Bytí vůbec. Text je plný rozmanitých příběhů, které mají Rámovi ukázat cestu k pochopení či nazření Skutečnosti a naplnění života. Jde o překlad z anglické verze od Svámího Vénkatéšánandy (zkrácené ze sanskrtského originálu přibližně na třetinu) doplněný sanskrtským slovníkem a vysvětlivkami. Kniha má téměř osm set stran, je vázána v pevné vazbě a obsahuje barevné ilustrace. V podobném rozsahu toto dílo dosud česky nevyšlo. Všechny další podrobnosti o knize najdete na stránkách www.samhita.cz.
Átma-bódha neboli „Poznání Já“ je krátké dílo shrnující základní principy učení advaita-védánty. Tradičně bývá připisována Ádi Šankaráčárjovi (8. stol.), ale o jeho autorství se vedou spory. Jestli byl autorem skutečně Ádi Šankaráčárja nebo někdo jiný není pro nás asi až tak podstatné. Důležitý je obsah tohoto textu, kterému je i tradičně přikládána vysoká hodnota. Také Ramana Maharši přeložil tento text ze sanskrtu do tamilštiny (resp. opravil existující tamilský překlad). Překlad ze sanskrtu - David Dostal. Kniha vyšla jen v elektronické podobě a je volně ke stažení: PDF, EPUB, MOBI
Audio/Video ukázka:
Nisargadatta Maharádž - Citáty a fotky
Články
1. Pocit já jsem (z knihy Já Jsem To)
19. 4. 2014 - Martin
Tazatel: Je věcí každodenní zkušenosti, že se při probuzení náhle objeví svět. Odkud pochází?
Maharádž: Dříve, než může cokoli vzniknout, musí tu být někdo, komu se to přihodí. Předpokladem všeho, co vzniká či zaniká, je změna na nějakém neměnném pozadí.
T: Před probuzením jsem byl nevědomý.
M: V jakém smyslu? Myslíte tím, že si na nic nepamatujete, nebo, že jste nic nezakoušel? Nezakoušíte snad i tehdy, když jste nevědomý? Můžete existovat, aniž byste o tom věděl? Je výpadek paměti důkazem neexistence?
Můžete oprávněně mluvit o vlastní neexistenci jako o skutečném zážitku? Nemůžete ani říci, že neexistovala vaše mysl. Copak jste se nevzbudil, když na vás zavolali? A nepřišel snad při probuzení jako první právě pocit „Já jsem"? Nějaké semeno vědomí musí existovat i během spánku nebo mdloby. Při probuzení přichází zkušenost: „Já jsem – tělo – ve světě". Může se zdát, že tato zkušenost vzniká postupně, ale ve skutečnosti je to jediná, souběžná myšlenka, že mám tělo ve světě. Může tu být samotný pocit „Já jsem", bez toho, že byste byl někým?
T: Já jsem vždy někým, kdo má své vzpomínky a zvyky. Neznám žádné jiné „Já jsem".
M: Možná vám něco brání v tom, abyste to poznal. Co děláte, když nevíte něco, co vědí ostatní?
T: Hledám podle jejich návodu zdroj tohoto poznatku.
M: Není pro vás důležité vědět, zda jste pouhé tělo, nebo něco jiného?
Anebo možná vůbec nic? Nevidíte snad, že všechny vaše problémy jsou pouze problémy vašeho těla? Jídlo, oblečení, přístřeší, rodina, přátelé, jméno, pověst, bezpečnost, přežití – to vše ztrácí svůj význam v okamžiku, kdy si uvědomíte, že nemusíte být pouhé tělo.
T: Jaký užitek mi přináší poznatek, že nejsem tělo?
M: Dokonce ani říkat, že nejste tělo, není úplně správné. Vy jste totiž do jisté míry všechna těla, srdce, mysli a mnoho dalšího. Ponořte se hluboce do pocitu „Já jsem" a zjistíte to. Jak najdete věc, kterou jste někam založil nebo někde zapomněl? Myslíte na ni, dokud si ji znovu nepřivoláte. Pocit bytí, pocit „Já jsem" je první, co se vynoří. Ptejte se sám sebe, odkud se bere, nebo ho jen tiše pozorujte. Když mysl setrvá bez pohnutí v „Já jsem", vstoupíte do stavu, který nemůže být slovně popsán, ale může být zakoušen. Jediné, co potřebujete dělat, je zkoušet to znova a znova. Pocit „Já jsem" je koneckonců stále s vámi, jenom jste k němu přidal všechny možné věci – tělo, pocity, myšlenky, představy, posedlosti a tak dále. Všechna tato sebeztotožnění jsou zavádějící. Kvůli nim se považujete za něco, co nejste.
T: Co tedy jsem?
M: Úplně stačí vědět, co nejste. Nepotřebujete vědět, co jste. Neboť dokud poznání znamená popis z hlediska toho, co je již poznáno, ať pomocí vnímání nebo myšlení, nelze hovořit o sebepoznání, protože to, co jste, lze popsat pouze negativně. Jediné, co můžete říci, je: „Nejsem toto, nejsem tamto". Nemůžete smysluplně říci: „Toto je to, co jsem". To prostě nedává smysl. Co lze označit jako „tohle" nebo „tamto", to nemůžete být vy sám. Zcela jistě nemůžete být „něco" dalšího. Vy nejste nic vnímatelného ani představitelného. Nicméně bez vás není možné ani vnímání, ani představivost. Sledujete, jak srdce cítí, mysl myslí, tělo jedná; samotný akt vnímání ukazuje, že nejste to, co vnímáte. Může bez vás existovat vnímání a zakoušení? Zkušenost, zážitek, musí někomu „patřit". Někdo musí přijít a prohlásit zkušenost za svou vlastní. Bez zakusitele není zkušenost skutečná. Právě ten, kdo zakouší, dává zkušenosti její skutečnost. Jakou cenu má pro vás zkušenost, kterou nemůžete mít?
T: Není zkušeností i pocit být zakusitelem, pocit „Já jsem"?
M: Samozřejmě, každá věc, která je zakoušena, je zkušeností. A v každé zkušenosti vyvstává i její zakusitel. Paměť vytváří iluzi kontinuity. Ale ve skutečnosti má každá zkušenost svého vlastního zakusitele a onen pocit identity je dán společným faktorem, který je u kořene všech vztahů zakusitel – zkušenost. Identita a kontinuita nejsou jedno a totéž. Tak jako má každá květina svou vlastní barvu, a přesto jsou všechny tyto barvy vyvolány stejným světlem, tak se v nerozděleném a nedělitelném uvědomění objevuje i mnoho zakusitelů, vzájemně oddělených v paměti, avšak identických ve své podstatě. Tato podstata je kořenem, základem, bezčasovou a bezprostorovou „možností" jakékoli zkušenosti.
T: Jak mám proniknout k této podstatě?
M: Nepotřebujete k ní pronikat, neboť jí už jste. Ona pronikne k vám, pokud jí k tomu ovšem dáte příležitost. Opusťte svou připoutanost k neskutečnému, a to skutečné hbitě a hladce zaujme své místo. Přestaňte si představovat, že jste nebo děláte to či ono, a vysvitne ve vás pochopení toho, že jste zdrojem a srdcem všeho. S tím přijde i veliká láska, která není otázkou volby či dávání přednosti něčemu, ani připoutaností, ale silou, která všechny věci učiní milými a hodnými lásky.
♥
překlad Martin Vinkler
další kapitoly z knihy JÁ JSEM TO jsou v "Textech na pokračování"