ADVAITA.cz

1. Ardžuna se opět tázal Kršny: "Co je brahma, co je duše člověka a jaký osud je ztajen v činech, ó Nejvyšší Pane? Co je prazákladem přírody a co je nebe?
2. Kdo jsi Ty, jenž jsi přítomen v obětním ohni a jak Tě v hodině smrti pozná ten, kdo přemohl sebe sama?"
3. A Kršna takto odpověděl Ardžunovi: "Brahma je svrchované, nepomíjivé bytí a podstata duše člověka je jeho věčnou přirozeností. Činy plodí osud a jsou počátkem všech věcí.
4. Hmotná příroda je pomíjivá, Ó nejlepší z vtělených duší, neboť se rodí jen k smrti. Jsem ona věčně přítomná moc v obětině a naplňuji svou nehynoucí podstatou každý život.
5. Ten, kdo se v hodině smrti soustředí jen na Mne, odvrhuje tělo a ubírá se ke Mně. O tom není pochyby.

Pokračování zde: Překlad Rudolf Janíček, čte Milan Friedl. + Zpívaná verze v sanskrtu, zpívá Anuradha Paudwal

1. Vznešený pokračoval: "Vyslechni teď, Ardžuno, jak Mně můžeš bez pochyb plně poznat cvičením oddanosti, upneš-li se myslí ke Mně!
2. Vyjevím ti toto Poznání, a když si je osvojíš, nezbude nic, co bys měl poznat.
3. Mezi tisícihlavými zástupy jen jedinci se snaží o dokonalost. A mezi těmito požehnanými jen málokterý Mne opravdu zná.
4. Je osm druhů vnějších projevů Mé přirozenosti: Země, voda, vzduch, oheň, éter, mysl, inteligence a lidské já.
5. Avšak těchto osm druhů je jen nižším projevem Mé přirozenosti. Neboť věz, mocný Ardžuno, že za těmito se tají ještě jeden - Má přirozenost, ona přirozenost vyšší, ona Duše, která tvoří a udržuje vesmír.
6. Měj na paměti, že každá bytost je dítkem této Mé podstaty, která je první matkou i prvním otcem všeho tvorstva! Já jsem prapočátek i konec všech světů!

Pokračování zde: Překlad Rudolf Janíček, čte Milan Friedl. + Zpívaná verze v sanskrtu, zpívá Anuradha Paudwal

1. Vznešený pokračoval: "Kdo nemyslí na odměnu za svou práci a přece ji koná, správně pochopil činný život. Nikoli však ten, kdo neroznítil oheň a je nečinný.
2. Královský synu, to co se nazývá nelpěním na ovoci činů, je vlastně ukázněná činnost! Je to zvládnutí mysli, oné strůjkyně proměn a zřeknutí se svého sobectví a touhy.
3. Praví se, že činy jsou prostředkem pro člověka, jenž touží dovršit sebekázeň. Jakmile ji dovršil, další činy již nečeří klidnou hladinu jeho mysli.
4. Člověk je skutečně odpoután teprve tehdy, když mu jeho mysl, ona strůjkyně proměn, přestala předvádět svůj nekonečný běh rozmanitých dějů.
5. Jelikož je člověk svou přirozeností stále strhován dolů, nechť se snaží pozvednout se sám, aby mu jeho přirozenost byla přítelkyní, a nikoliv nepřítelkyní.

Pokračování zde: Překlad Rudolf Janíček, čte Milan Friedl. + Zpívaná verze v sanskrtu, zpívá Anuradha Paudwal

1. Potom pravil Ardžuna: "Chválíš, Kršno, toho, kdo se zříká činného života, avšak přiznáváš velkou zásluhu i tomu, kdo koná činy. Vylož mi jasně, která z těchto dvou cest je lepší!"
2. Vznešený odpověděl: "K vysvobození vede jak oddanost činná, tak i oddanost nečinná, avšak život činný je dokonalejší než život bez činů.
3. Člověk, jenž nezná nenávist ani touhu, Ardžuno, je osvobozen, neboť se povznesl nad dobro i zlo a vyprostil se ze všech pout.
4. Jen bláhovcům, ne však lidem moudrým, se jeví cesta činů odlišnou od cesty rozjímání. Kdo dojde po jedné cestě až na konec, sklidí plody obou.
5. Výšiny, k nimž se povznesli lidé rozjímáním, jsou dostupné i těm, kteří se lopotí, a ten, kdo vidí, že vědění a konání pravých činů jsou totožné, vidí jasně.

Pokračování zde: Překlad Rudolf Janíček, čte Milan Friedl. + Zpívaná verze v sanskrtu, zpívá Anuradha Paudwal

1. Vznešený pokračoval: "Zvěstoval jsem Slunečnímu bohu Vivasvantovi toto učení sebevlády prostřednictvím činů. Svěřil jsem je otci lidstva Manuovi a Manu je vyložil praotci dynastie Ikšvákuovi.
2. Toto učení bylo předáváno posloupností učitelů a takto je přijali vladař po vladaři moudří králové. Ale pak po dlouhou dobu lidstvo o toto dědictví nedbalo.
3. Dnes však jsem ti právě toto prastaré učení, toto výsostné tajemství, vyjevil, neboť jsi milovaným druhem Mým."
4. Poté se tázal Ardžuna: "Tvůj život je pozdější nežli život Vivasvantův. Jak mám rozumět tomu, že jsi toto učení na počátku zvěstoval Vivasvantovi?"
5. Vznešený odpověděl: "Oba jsme prošli mnoha zrozeními, Ardžuno. Já si je všechna pamatuji, ale ty ne, hubiteli nepřátel.

Pokračování zde: Překlad Rudolf Janíček, čte Milan Friedl. + Zpívaná verze v sanskrtu, zpívá Anuradha Paudwal