ADVAITA.cz

Autor: Šrí Bbaináth Maharadž

Od roku 1941 byl Šrí Nisargadatta Maharadž v úzkém kontaktu s duchovním bratrem Šrí Bhainath Maharadžem. Každý den po práci chodívali na dlouhé procházky po čtvrti Girgaum a pláži Čapati v Bombaji. Celé hodiny byli zcela zabráni do své diskuze, která se netýkala ničeho jiného, než duchovních konceptů. Bylo zvykem, že se domů vraceli ve dvě či tři hodiny ráno. Na jejich denní povinnosti a práci to však nemělo žádný dopad. Dlouhé a hluboké duchovní rozhovory prospívaly oběma. Tento noční duchovní oheň trval nepřetržitě 25 let. (Z knihy Ze života světce Šrí Nisargadatta Maharadže)

Duchovní učení Šrí NISARGADATTA MAHARADŽE

Bůh nemá žádnou fyzickou existenci. Je však samozřejmý, proto ti, co nedokáží ve své představě pojmout Abstraktní, mu dali formu, aby usnadnili jeho uctívání. Ale pro potřebu poznání pravdy zůstane nepoznán. Nebezpečným důsledkem pak je to, že vzroste uctívání představy a utvrzení víry, že konečná pravda je v pouhých představách a že Bohem je jeho podoba. Dokud opravdová láska k Bohu postrádá poznání, rituální uctívání nevede k neduálnímu uctívání. Bůh se se svým oddaným sjednotí jedině tehdy, když je láska k Bohu osvětlena poznáním. Tradice a praktiky vytvářejí silný vliv ve jménu náboženství způsobující neustálý strach. Avšak v přítomnosti světců takovýto vliv zeslábne, až zcela zmizí, a uctívání s naprostou vírou též způsobí změnu v srdci. "Já" přebývá v těle, ale zahrnuje celý vesmír.

Existuje mnoho příběhů vztahujících se k posvátným stromům jako je banánovník či fíkovník, k řekám jako jsou Ganga, Jamuna nebo bohům jako Brahma, Višnu, Šiva atd. Čtením těchto příběhů člověk nabude dojmu, že Nepodmíněné (Nirguna) dalo bezvýhradné svolení Máji (iluzi) provádět cokoliv a způsobem, jaký se jí zlíbí. Popravdě však, Nirguna zůstává o pohromě, kterou Mája způsobuje, neinformována. Když Nirguna zakouší v přechodném hlubokém hrůzostrašném spánku klamné a zavádějící povědomí o sobě, automaticky vylučuje tok lásky a oddanosti (tím je univerzální vědomí). Vědomí započne svou existenci ze své vlastní záře a vytvoří Prázdnotu (Akáša) a zatímco je vtaženo do hry představivosti, nespoutané a nekontrolovatelné, způsobuje radost, smích, předstírá zlost, pláč i nářek. Přes ta obrovská utrpení a žal také mnohokrát nabízí špetku sladkého štěstí. Tímto způsobem, střídavě mezi výhružkou a pokušením, nutí všechny ochotně, a přesto pod určitým okouzlením, tančit v rytmu Triguny (tří atributů Kosmické Podstaty). V této hře se samo stane obviněným, žalobcem, pozorovatelem, obhájcem, zástupcem, soudem, soudcem, trestem, potrestaným a co víc, Bohem, Guruem, žákem, oddaným, všemi formami života, světem a Brahman. Samo na sebe bere současně všechny tyto role a po napáchání spouště ke svému vlastnímu pobavení a libosti, cítíce se unavené, rozplyne se ve svůj vlastní stav nejvyššího bytí bez jakéhokoliv ohlášení. Odsud znovu doplní požadované množství energie a zcela posílené se opět objeví na vesmírném pódiu hrající tragikomické frašky i dojáky zároveň, dávajíc najevo nebývalou obratnost emočního štěstí, strachu, humoru, naděje, sklíčenosti, lásky, radosti, obětování, nepřátelství, oddanosti atd.

Fyzické bytí z tohoto sebe-pobavení (záliby) a svých přirozených magických sil nabývá – z nedostatku poznání – vedoucí postavení a objeví se myšlenky. Pokud je myšlenka pěstována, bez zábran rozkvétá. Návraty jsou úměrné víře. Děje se mnoho věcí, nad kterými zůstává rozum stát. Řekněme, lidé začnou nazývat osobu bohem. Ale komu se dějí? Tomu, kdo je pořád v omezení myšlenek a tomu, kdo nepřekročil hranice Triguny a nevyšel tak z klece. Ve skutečnosti je to hra emocí. Vy, zakoušející, jste před zkušeností. Tato zkušenost vám je k ničemu. Celé je to zbytečné cvičení postrádající jakýkoliv výsledný produkt a způsobující jen bolest. V zásadě jediným řešením je poznání. Jedinou únikovou cestou je naprostá oddanost podpořena pravým poznáním. To, co zakoušíte, je ve všech stavech jako jsou hlad, spánek, strach, fyzické touhy, bdělý stav, snový stav a hluboký spánek s uvědoměním či bez něj, je Vědomí "Já". Všechny prožitky jsou zakoušeny v mamutí tlamě bdělého a snového stavu.

Za nepřítomnosti vědomí tu nebude žádná zkušenost prostoru. Jakou zkušenost budete mít a co budete dělat? Veškeré zkušenosti, jež zakoušíte, či pozorujete tajemné dění nebo spatřujete vize – jsou všechno produkty čirého vědomí–, a nikoli hmoty. Toto sebe-připomínání je skutečným projevem univerzálního vědomí. Ten, kdo to realizoval na základě své vlastní zkušenosti, je oproštěn od všech omezení. Když jste za veškerými zkušenostmi, nejste si vědomi, zda existujete či nikoli, to je Pravda. Jakmile nabudete, aniž byste si toho byli vědomi, pocit "já jsem", vynoří se velká iluze (Mája). Prostor se přihodí ve světle (auře) Máji (iluze). A během méně než čtvrtiny času, co zabere mrknutí oka, zplodí dále prostor ostatní čtyři elementy. Prostor je z nich ze všech nejživější. Uctívání prostoru, tj. univerzálního vědomí, zahrnuje uctívání velkých, nejmocnějších bohů; a co navíc, samotného Brahman. Toto je nejlepší forma uctívání. Jedině znalec ví, jak uctívat prostor. Duchovno je cennější a důležitější než hmota. Materiální věci mohou mít svá opodstatnění, důležitost a mohou poskytovat fyzická potěšení, ale postrádají nekonečnou (neomezenou) existenci a uspokojení z bytí sebe sama.

Zářivý bod uvědomění ve vás je skutečně osvětlovatelem celého vesmíru. Poskytuje přístřeší veškerému poznání a uchovává celý vesmír. Zářivý bod zahrnuje hybný i nehybný pestrobarevný svět. Jedině ten, kdo si pomocí oka moudrosti uvědomil tuto skutečnost, může popravdě říci, že jeho příbytkem je celý vesmír. V tomto rozsáhlém příbytku se rodí a umírá tisíce bytostí každou minutu. Ti zesnulí nikdy nebudou opět spatřeni a ti žijící zde za šedesát či sedmdesát let pravděpodobně nebudou. Na oslavu narozenin kterého dítěte by měl zesnulý rozdávat sladkosti a komu? A koho smrt by měl oplakat? Jaký den je pro něho příznivý a který naopak nepříznivý? Na světě vidíme mnoho tvorů v různých formách. Kvůli iluzi se svět jeví jako skutečný. Ale on není ani skutečný ani iluzorní. Jestliže byste si povšimli podkladu, na němž je toto vše zrcadleno a spatřili zářivý bod ve své skutečné kráse, neuviděli byste celý vesmír jen jako zářivé světlo? Není zde nikdo živý ani neživý, ale pouze panství ducha svinutého do čirého poznání. Znalec poté, co se celý vesmír objeví jako odraz jeho vlastní skutečné formy, netrpí dualitou ani rozlišováním typu dobrý-špatný, velký-malý. Krom toho, každá živá bytost, která zakouší uvědomění, není ničím než vědomím znalce rozštěpeným (rozděleným) jako sebe-poznání ve všech a z podstaty přítomným ve všem. Na základě této pevné víry jí mu svět jeví posvátnější a stále méně poskvrněný. Tudíž, může oprávněně říci, že celý vesmír je jejím příbytkem.

Veškeré praktiky jsou určeny k pročištění mysli a nabytí schopnosti poznat čiré poznání. Nakonec toto vše vede k seberealizaci. Poté, co prostudujete svatá písma, vyslechnete si promluvy nebo poskytnete působivé a obšírné erudované přednášky, které mohou okouzlit posluchače, uvědomíte si, že kromě prázdných slov jste vůbec nic nezískali. Mezi tisíci si stěží jeden položí případnou otázku – co je zde k poznání? Proto by měl člověk odhodit všechna světská lákadla a soustředit se na čiré poznání, které není ničím jiným než odrazem vlastního božského bytí Brahman. V tomto zámotku obsahujícím semena světů, jsou v drobných formách ukryta všechna tajemství a základní rozřešení. Na nejnepatrnější úrovni je to kosmická energie (Šivašakti), na existenciální rovině je to kosmická substance a Vědomí (Prakrti-Puruša). Šiva je bohem všech bohů, uctívejte Ho jako Gurua. Ten, kdo zná svět, se nemá ke Skutečnosti, a ten, kdo zná Sama sebe, netrpí nestydatostí. Nechová v mysli ani bázeň ani strach, přesto je zdvořilý, a jelikož má oplývající víru v neomezené síly Nekonečna (Ananta), jež v něm přebývají, objevuje se klidný ve všech situacích. Kontrolovat vzpurnost vlastní mysli a zakoušet stav vyššího vědomí (samádhí) a tímto poznat obývajícího uvnitř, čímž je životní síla (tj. čiré poznání), je jediným a konečným naplněním života. Pro Seberealizaci, jež přináší čiré poznání, je požehnání (Milost) Gurua nutností. Není zde žádná jiná možnost jak následovat stezku poznání než tím, že bude podepřena uctíváním. Jedině prostřednictvím takovéhoto uctívání budete schopni překročit všechna omezení příkazů a času, a skrze seberealizaci budete zakoušet, jak nepopsatelná a od světa odloučená kosmická energie, naplňuje celý vesmír nejvyšším klidem (blažeností).

Nejvyšší filozofické vnímání mezi hledajícími po celém světě je jedno a totéž. Je nesprávné tvrdit, že po znegování duality vytvářející iluzi, není prostor pro uctívání kosmické jednoty. Nyní se to stává uctíváním Šivy jsouce Šivou. V tomto druhu uctívání ztrácí oddaný svou oddělenou totožnost.

Neduální uctívání je skutečnost (fakt), ale člověk jej může jedině zakusit, nelze o něm hovořit. Skutečnost je něco, co je bez přestávky, nezničitelné, absolutně výjimečné, nepopsatelné a mimo omezení atributů či pocitů a je naprosto oddělené od všeho dalšího. Plavíme se v těžkých časech. Národy materialistů válčí na intelektuální úrovni. Z novinových zpráv si můžete vyvodit, že materialističtí vědci jsou připraveni nechat shořet celý svět výrobou ničících atomových zbraní. V dnešní době se v Indii rapidně mění podmínky financování, sociální péče, vzdělání a rodinné péče. Nekorektní, nedisciplinovaný, nezodpovědný, zvrácený, katastrofální způsob myšlení získává nadvládu. Nedostatek výtečných kvalit jako je důvěra, víra, respekt atd. se neomezeně rozrůstá. Účinným řešením je v této moderní době, v těchto vědeckých a kritických časech, sebezkušenost založena na Seberealizaci. Ta naplní svět mírem a spokojeností. V životě jsou nutností pravidla založená na správném chování, zdrženlivosti, víře a mravní síle. Pokud zaměříme úsilí tímto směrem, jedině tehdy mají problémy týkající se nastávajících generací šanci na vyřešení a náznak světlé budoucnosti. Poznání je posvátné. Slova jsou nedostačující v popisu toho, jak je poznání nedvojnosti čiré a posvátné. Za nepřítomnosti smysluplného pochopení mysl poletuje, myšlení se stalo nezvladatelné a stejnému posvátnému Poznání je přiřknuto označení 'bezvýznamné' a 'bezcenné' jako jed. V takovýchto časech je uctívání skutečného poznání pod vedením seberealizovaných světců, kteří ve svém vlastním životě čelili těžkým časům, ale přesto vyživovali pramen vznešené pravdy ve svém "Himalájském" niterném bytí, nezbytné. A k tomu musí dojít NYNÍ. K Seberealizaci byste měli dojít, dokud je tělo plné energie. Ve společenství svatých se probouzí skrytá láska k poznání. Ale obyčejný člověk snažící se vyrovnat se střetem prchavého nadšení a následné deprese, se odevzdává svým vlastním nedostatkům, a tudíž aby se zbavil hlodavého pocitu z hříchů, padá nakonec bezeslova k chodidlům světců. Mnohokrát však toto pokání nemá dlouhého trvání a člověk opět upadá do …

Ze všech učení je sebepoznání to nejlepší, protože pomáhá prorazit obydlí temnoty (nevědomosti) a napomáhá vnímat světlo pravdy, v němž rozdílnosti ve světě navždy zaniknou. Tento věčný pramen poznání přebývá jedině v Guruovi. On je naplněn všemi kvalitami, je natolik mocný a všemohoucí, že splní všechny vaše sny, pomůže vám při plnění vašich povinností a vehementně ochraňuje sílu, jež je vždy přichystána k vašim službám. Tato božská síla existuje a přebývá ve vás v podobě sebelásky a božské základní formy. Nevěřte ničemu než této síle.

Tento pramen poznání je jako drobný mechanismus předvádějící pohyby vesmíru. S jistým typem měřícího přístroje dokážete zjistit, jak daleko je hurikán anebo pomocí elektromagnetických seismických grafů jste schopni okamžitě odhalit zemětřesení, které je vzdálené stovky mil od vás. Rovněž tak, Jogéšwar (ten, jenž došel k realizaci pomocí jógy), dokáže dospět za hru mysli a oblast vnitřního poznání, aby na základě poznání změn ve svém vědomí dokonale vnímal změny na kosmické úrovni. Jakmile dojde použitím rozlišování (viveka) k odevzdání totožnosti s tělem, víry, že fyzická (tělesná) existence je naší pravou a skutečnou podstatou, jsou odstraněny koncepty "já" a "moje" a mysl je poté usazena, tento pocit tělesného ztotožnění odpadne a dostaví se "Já". Takto vše transcendujete a těšíte se kosmické expanzi (šíři). Na základě pevného přesvědčení, že Brahman může poznat jedině Brahman a já jsem toho svědkem (což značí odstup dokonce i od Brahman), vaše každodenní konání jde na účet vesmíru a recipročně vy vnímáte jakýkoliv pohyb na univerzální úrovni. S tímto vnímavým pohledem statečně bezeslova snášíte kosmické bytí, víru v Sebe sama a pevné přesvědčení o tom, že jste znalci.

S ohledem na dnešní problém nejisté doby, strádání, hrozeb a strastiplného života je vhodné následovat stezku vedoucí k uctívání poznání – Vihangama (cestu ptáka – tj. tak, jako pták, který letí přímo směrem na určené místo), než cestu Pippalika (cestu mravence – tj. jako mravenec, který se k cíli plahočí s námahou nahoru a dolu, přes různé hrboly). Tělo jednoho tvora je potravou pro druhého. Červi, hmyz, ryby a další zvířata se živí kvůli svému přežití drobnějšími druhy. Divoké šelmy jako tygr se živí dokonce i lidmi. Ale, drobné (malé) jáství, které nosí a přenáší mnoho kilogramů lidské váhy, nemůže být touto zvěří pohlceno. Stručně řečeno, není zde ve skutečnosti nic takového, jako je lidská bytost, ale to, co opravdu existuje, je čiré vědomí. K pochopení této rozmluvy je nezbytné prošetřit projevené formy (Saguna), skutečnou podstatu (Sattva guna), Činmáju, Čiddan, podstatu, jíž je "Já" (Átman guna). Vědomí, které říká "jsi nezrozen", je pravým zdrojem poznání. Je to sídlo konečného principu se třemi atributy (bytí-vědomí-klid) v absolutní dokonalosti. Když Nivrutta (ten, jenž je osvobozený) zjistí, že je pánem celého vesmíru a pochopí tento fakt v pravém smyslu, dojde u něj k sebezkušenosti, že je Naprostým celkem. A v nejvzácnějších případech mezi těmito výjimečnými jedinci dokáže někdo vidět sebe sama za tímto Naprostým celkem. Mnohokrát, i napříč vyslechnutí si těchto skutečných faktů, ubožáci věří, že tělo je prostředek, na něž se lze spolehnout, ztotožňují se s ním a Boha (Pána, pravé podstaty) si ve svém srdci cení méně než svých bot. Pevná a zvrácená víra, že je "svým původem smrtelnou bytostí" zanikne jedině pomocí požehnání (milosti) realizované bytosti. Poté bude pozorovat vesmír zahrnující světlo vědomí ve svém vnitřním "Já". Žádná jiná možnost neexistuje.

Stav prostý atributů (Nirguna) se hne (je pociťován) pomocí Gun (atributů) a Guny jsou zakoušeny prostřednictvím existence světa (pozn. pěti elementů). Velká Skutečnost (Mahatatva) je stejně tak blažená a naplněná štěstím, jako je i zdrojem utrpení, problémů, rozporů jako přepych a bída, šťastná a nešťastná událost. Pán Višnu (podle mytologie) leží na pětihlavé kobře (která symbolizuje smrt) – neznepokojený, uvolněný a blažený. Osmi-ruká Bohyně Mahákálí zase naopak s jásotem se vozí na hrůzostrašném a zuřivém tygrovi (smrti). Ten, který si osedlal smrt, poznal pravou podstatu smrti a vozí se na ní s poznáním, sebejistotou a statečností, je prokázán jako Znalec.

My jsme věčnou a dokonalou Skutečností – přesto si nejsme tohoto faktu zcela vědomi. Prvotní zvuk ÓM vznikl v záři vrcholného plamene Triguny a pěti elementů. Člověk by měl mít zcela jasno, zda se nachází ve světle prvotního výhonku vědomí anebo je zdrojem, z něhož výhonek klíčí. Mantra, kterou vám dal váš Mistr, je vaší skutečnou podstatou, pamatujte si pouze to. Neustálé připomínání si Mantry je nejlepší meditací. Mantra je vaše forma a tato forma je Mantrou. Dokud Guru nerozťukne svým zobákem učení vejce intelektu (podstaty bytí), vaše srdce se nenaplní světlem Pána Džanardana a Jeho nepodmíněná podstata nebude pochopitelná.

Jste vždy za sebe-uvědoměním, za "Já jsem Brahman". "Já jsem Brahman" je oddaná láska, sebeláska, základní touha všech vašich tužeb, největší potěšení všech potěšení; nepřetržité sebe-uvědomění. Jeho jediné spatření stačí k osvobození odpadlého. Ačkoli, cokoliv je tímto uvědoměním naznačeno, předpovězeno či ukázáno, by nemělo být přijímáno pro vlastní prospěch. Jste nedotčeni bolestí či radostí těla, a co víc, ani uvědoměním. Toto nejnepatrnější čiré poznání je vaší pravou podstatou. Tato neviditelná síla činí vše. Cítíte tuto sílu, jste neúmyslným pozorovatelem její existence.

Zralá úroda přináší kukuřičné klasy spolu se zrny. Podobně v sebe-připomínání je nevyžádané jádro energie. V něm jste usadili falešnou víru, že "vy jste" a touhu po svém zachování. Potěšení je tak malé jako je sezamové semínko, ale svízel je rozsáhlá jako samotný svět. Bdělost ve stavu zapomnění je neúplností. Neustálá, nepopsatelná, skutečná bdělost je úplným pokojem od zapomnění. Tento věčně bdělý, osvobozený Nijógi (sebe-realizovaný) v zlomku sekundy zakusí božský prožitek uvědomění způsobený hrou iluze a v důsledku propadnutí prosbě po fascinujícím pokušení vědomí ignoruje sílu tohoto božského okamžiku a božské síly a uchopí tělo za svou skutečnou formu. Popravdě řečeno, neděje se nic pravdivého. Je zapotřebí zaměstnat rozlišovací schopnost, stát opodál a pozorovat pomíjivý příliv a odliv v centru přeludu a nakonec se stát celkem.

Buďte neochvějní v tvrzení, že inspirace "já jsem", kterou máte, je vzpomínka na vašeho Gurua. Poznání "já jsem Brahmam" a inspirace "já jsem Brahman" jsou dvě chodila Gurua. Světlo tohoto poznání obklopilo samotné poznání, hybné i nehybné, včetně žijících bytostí ve světě. Zahrnující i zahrnované jsou totéž – toto poznání. Pán Šiva a Pán Višnu ztvárňují své role v tomto drobném, atomickém sebepoznání. To je ta absolutní příčina existence nekonečných vesmírů. Guru ho má rád a miluje ho ze všeho nejvíc. Každá živá bytost po něm touží, a proto k němu z velké lásky směřuje. Je nejsvatější ze všech svatých, nejokrášlenější všemi nejlepšímu atributy, je příčinou blaženosti a je bohem všech bohů, jenž je pamatován při zahájení všech významných událostí. Bez formy Gurua (Sat Guru Svarupa), nemůže mít žádná bytost ani tu nejmenší atomickou existenci. Co víc, Višnu a Šiva nemohou mít bez ní sebeuvědomění. Je málokdo, kdo jí propadne a s pevnou vírou přijme. Neignorujte ji, anebo nechoďte za dalším bohem či bohyní pro požehnání. Guru si je zcela vědom všech těchto bohů a bohyň. Guru pozoruje sebepoznání, ale sebepoznání jej nikdy nebude schopno spatřit.

Toto sebepoznání je Rám, je to Bhagaván. Všechna těla jsou jeho oděvem. Tělo je produktem hmoty a samo o sobě není schopno dělat nic. Veškerý tělesný pohyb a pohyb vesmíru je způsoben tímto Bhagavánem. Člověk se řídí jeho inteligenci a chlubí se jí a chybně přebírá veškerou zásluhu. Pak jsou zde tací, kteří se považují za nevědomce a tudíž za pouho pouhé smrtelníky. Přesto nejsou ani o píď vzdáleni od původního, neměnného, věčného a neotřesitelného stavu jsoucnosti Brahman. Nakonec znalec opustí tělo. Opuštění těla je nesmírně bolestivá zkušenost – podobná zkušenosti, kdy vás najednou pokouše tisíce škorpiónů. Pokud si přejete vyhnout se této bolestivé a děsivé možnosti, nyní je právě čas se Mu odevzdat. Není nezbytné zanechat svou práci či povolání anebo utéct od svých každodenních povinností. Můžete se nadále věnovat tomuto radostnému poznávání svého neduálního skutečného "Já". Odevzdejte se Mu bezpodmínečně, bez jakýchkoliv očekávání zisku v mysli, uctívejte Ho za účelem uctívání. Jakmile je vaše láska k Němu a Jeho láska k vám ustálena, budete zažívat blažený proud oddanosti a lásky vycházející z nitra. Poté zapomeňte, že jste muž či žena a jděte Mu sdělit všechny své problémy během těžkých časů. Přijměte pouze Jeho radu. Čím větší je víra v oddanosti, tím větší bude vzestup. Bůh Samotný je spoután zlatými pouty Své dokonalé oddanosti. Je laskavý, dobrotivý, toužící po vašich vnitřních skutečných pocitech a je tím, kdo podlehne neslabší prosbě Svého oddaného. Jakmile je pevně uchován ve vaší mysli a pociťován ve své plné kráse, nakonec vás povede k skálopevnosti, velkolepé nesmrtelnosti a budete zakoušet nádhernou a nebeskou lásku kosmické blaženosti. Tento jedinečný, extrémně sladký, příznivý přínos je nejvyšší mezi veškerým velkým a božským štěstím. Tato neměnnost je udělená jen velmi málokomu a tato božská událost se přihodí jen, když vaše pravé, přetrvávající sebepoznání splyne s oceánem nesmrtelnosti. Toto jsou opravdová tvrzení seberealizovaných sadhuů založená na jejich vlastní sebe-zkušenosti.

Šrí Nisargadatta Maharadž klade důležitost na sebepoznání a předkládá poznání založené na filosofii Advaita. Svými proslovy šíří sebepoznání a nedualitu, jež opakovaně předkládali světci jako Mukundradž, Džanéšwar, Šrí Sat Guru Bhausaheb Maharadž, Šrí Sat Guru Bhagaván Siddharaméšwar Maharadž a další. Důraz během předkládání této filosofie je kladen na to, aby měl každý jedinečné postavení v pozvednutí lidstva. Já, z něhož plyne univerzální inspirativní a povzbuzující síla a sebepoznání jsou jedno a totéž. Maharadž ostatním vštěpuje tento fakt snadno s oddanou láskou a opravdovostí. Jeho schopnost ozdobit prostá slova novou dimenzí významu je okouzlující. Ty, kdo často naslouchají jeho promluvy o čirém poznání, hloubají o nich, dovede zcela určitě k úplnému vývoji a osvobození. Sláva těmto světcům! Koupali se v soutoku poznání s vírou v "Já" a dostali se za onen soutok i svůj původ. Dosáhli osvobození, a aby pozvedli společnost a nechali ji zakusit nejvyšší stav existence (Seberealizaci) a tím ji dopomohli získat osvobození, udržovali tito světci hořící plamen poznání prostřednictvím svého učení o poznání nevyčíslitelné hodnoty. I přes zakoušení tělesné existence, zůstali nedotčeni fyzickými atributy a stali se nesmrtelnými zakoušejíce blaženost čirého Já. Takoví světci svým chováním zajišťují dobré jméno morálním hodnotám. Revoluce způsobená univerzálními myšlenkami a jednáním v sebepoznání je ve všech společnostech tou nejdůležitější. Všichni Guruové odnepaměti udržovali skálopevnou víru (přesvědčení), že "Guru v základní formě, je dokonalé Já". Ve fázi, kdy to realizují, nemají zkušenost podle učení svého Gurua, nekompromisně odmítají tělo a věnují svou naprostou potenci principu "Já" a vykořeňují falešnou víru, že jsou někým. Též, od té doby, co znají toto tajemství, není stav nejvyššího vědomí narušen ani během účasti v boji. Je pevně ukotveno, že v současnosti jsou bezejmenným čirým vědomím v rouchu lidské bytosti, která existuje pouze ve snu. Tudíž od počátku až do konce jejich bytí, i během jejich běžné konverzace, je pozorován dojemný obraz velmi žádané jemné přirozenosti. Při krátkém pobývání v jejich společnosti je posluchači pociťováno štěstí nejvyššího stupně sebe-blaženosti a tak jsou k nim lidé přitahováni a světci jsou všude uctíváni. Proto, pokud je zde nějaký opravdový dědic odkazu těchto světců, je sluncem poznání a celý vesmír je jejich skutečnou a pulzující svatyní.

Přeložili: Gabriela a Aleš Adámkovi
Zdroj: www.nisargadatta.in