Ádi Šankaráčárja (788 - 820)

Nacházíte se zde:
Portréty
Šankara

Nová kniha:

Tat Tvam Asi / Ty jsi To – promluvy Šrí Nisargadatta Maharadže z let 1975 – 1980. Kniha vychází v nakladatelství dybbuk – viz. www.dybbuk.cz.

Paramátman ve všem a v každém – promluvy Šrí Nisargadatta Maharadže z let 1954 – 1956. Kniha vychází v nakladatelství dybbuk – viz. www.dybbuk.cz.

Jóga Vásištha, nebo též Mahá Rámajána, je starý indický text pojednávající o tom, jak mudrc Vasištha předává princi Rámovi učení o podstatě jedince, světa a Bytí vůbec. Text je plný rozmanitých příběhů, které mají Rámovi ukázat cestu k pochopení či nazření Skutečnosti a naplnění života. Jde o překlad z anglické verze od Svámího Vénkatéšánandy (zkrácené ze sanskrtského originálu přibližně na třetinu) doplněný sanskrtským slovníkem a vysvětlivkami. Kniha má téměř osm set stran, je vázána v pevné vazbě a obsahuje barevné ilustrace. V podobném rozsahu toto dílo dosud česky nevyšlo. Všechny další podrobnosti o knize najdete na stránkách www.samhita.cz.

Átma-bódha neboli „Poznání Já“ je krátké dílo shrnující základní principy učení advaita-védánty. Tradičně bývá připisována Ádi Šankaráčárjovi (8. stol.), ale o jeho autorství se vedou spory. Jestli byl autorem skutečně Ádi Šankaráčárja nebo někdo jiný není pro nás asi až tak podstatné. Důležitý je obsah tohoto textu, kterému je i tradičně přikládána vysoká hodnota. Také Ramana Maharši přeložil tento text ze sanskrtu do tamilštiny (resp. opravil existující tamilský překlad). Překlad ze sanskrtu - David Dostal. Kniha vyšla jen v elektronické podobě a je volně ke stažení: PDF, EPUB, MOBI

Audio/Video ukázka:

Nisargadatta Maharádž - Citáty a fotky

Ádi Šankaráčárja (788 - 820)

Život Šrí Šankary je do značné míry opředen různými legendami a mnoho informací buď není známo, nebo naopak existuje několik verzí. Většina následujících údajů je proto spíše přibližná (včetně data narození a úmrtí). Šankara se narodil ve vesnici jménem Kaládi ve státě Kérala. Jeho otec zemřel, když mu byli tři roky. Protože byl bráhman, tak se už od útlého mládí věnoval studiu a své okolí překvapoval vynikajícími znalostmi.

Šankaru nic netáhlo ke světským věcem a chtěl se stát sannjásinem. Byl si však vědom, že jeho matka na něm po smrti svého muže hodně lpí a nedovolí mu odejít. Jednoho dne, když se šel koupat do řeky, chytil ho za nohu krokodýl a stahoval ho k sobě. Šankara zavolal na svou matku na břehu: "Matko, tento krokodýl mne táhne ke smrti. Pokud zemřu s nenaplněnou touhou ve svém srdci, má duše nedojde vysvobození. Dovol mi tedy stát se sannjásinem a tak budu moci alespoň v principu naplnit svou touhu a v míru opustit tento svět." Matka souhlasila, avšak hned nato rybáři hodili na krokodýla síť a ten Šankarovu nohu pustil. Vyřčené slovo je v Indii tradičně neodvolatelné, a tak Šankara opustil svou matku a už asi v osmi letech se stal sannjásinem.

Šankara začal hledat svého Gurua. Doslechl se o velkém Mistrovi, který žije v jeskyni poblíž řeky Narmady. Vydal se tedy směrem na sever a putoval dva měsíce, než našel malý ášram Šrí Govindapády. Guru Góvindapáda se ho zeptal "Kdo jsi?" a Šankara mu odpověděl složením básně Dašašlóki: "Nejsem ani země, ano voda, oheň vzduch či prostor, ani z nich složen. Nejsem smyslovými orgány ani myslí. Jsem Nejvyšším vědomím, které je všemu podkladem a je známé jako Šiva." Tato slova přesvědčila Góvindapádu o Šankarově nevšedním vědění a nadáni, tak ho okamžitě přijal za žáka.

Pod vedením svého Gurua studoval Šankara posvátné texty a sepsal i několik velice významných komentářů. U Góvindapády strávil Šankara několik let (někdy se uvádí osm) studiem a meditacemi. Bohužel se nám nezachoval údaj, kdy dosáhl osvícení, ale je pravděpodobné, že to bylo někdy v této době. Šankara poté svého Gurua opustil a vydal se sám na cesty.

Měl mnoho žáků, založil čtyři kláštery, vedl učené disputace a všude učil advaita védántu, kterou jako první plně rozvinul (ovšem zcela plynule navazoval na učení Upanišad). Odmítal kasty i formální rituály, které jsou vlastní ortodoxnímu hinduismu. Stejně tak učil, že jen filosofováním nikdo osvícení nedojde a je třeba dosáhnout poznání vlastního Já pomocí rozlišování (vivéka). Roku 820 se odebral do Kendranáthu, kde se pohroužil do meditace a zemřel.