Nová kniha:


Tat Tvam Asi / Ty jsi To – promluvy Šrí Nisargadatta Maharadže z let 1975 – 1980.  Kniha vychází v nakladatelství dybbuk – viz. www.dybbuk.cz.


Paramátman ve všem a v každém – promluvy Šrí Nisargadatta Maharadže z let 1954 – 1956. Kniha vychází v nakladatelství dybbuk – viz. www.dybbuk.cz.


proste_budte_n.jpgJóga Vásištha, nebo též Mahá Rámajána, je starý indický text pojednávající o tom, jak mudrc Vasištha předává princi Rámovi učení o podstatě jedince, světa a Bytí vůbec. Text je plný rozmanitých příběhů, které mají Rámovi ukázat cestu k pochopení či nazření Skutečnosti a naplnění života. Jde o překlad z anglické verze od Svámího Vénkatéšánandy (zkrácené ze sanskrtského originálu přibližně na třetinu) doplněný sanskrtským slovníkem a vysvětlivkami. Kniha má téměř osm set stran, je vázána v pevné vazbě a obsahuje barevné ilustrace. V podobném rozsahu toto dílo dosud česky nevyšlo. Všechny další podrobnosti o knize najdete na stránkách www.samhita.cz.


proste_budte_n.jpgÁtma-bódha neboli „Poznání Já“ je krátké dílo shrnující základní principy učení advaita-védánty. Tradičně bývá připisována Ádi Šankaráčárjovi (8. stol.), ale o jeho autorství se vedou spory. Jestli byl autorem skutečně Ádi Šankaráčárja nebo někdo jiný není pro nás asi až tak podstatné. Důležitý je obsah tohoto textu, kterému je i tradičně přikládána vysoká hodnota. Také Ramana Maharši přeložil tento text ze sanskrtu do tamilštiny (resp. opravil existující tamilský překlad). Překlad ze sanskrtu - David Dostal. Kniha vyšla jen v elektronické podobě a je volně ke stažení: PDF, EPUB, MOBI



Audio/Video ukázka:

Nisargadatta Maharádž - Citáty a fotky

Šrí Dattátréja

Světec Dattatréja je autorem Avadhúta Gíty, nejvýznamnější a nejopěvovanější knihy Védanty, který žil před tři tisíci lety ve Východní Indii. Mnohé příběhy týkající se Datatréji nalezneme v textech, jako jsou Mahábhárata, Bhagavatam a Višnu Purana. V Jedenácté knize Šrímad Bhagavat se o Něm píše následující:

"Sláva Tobě, Ó Mistře. Pověz laskavě, jaký Guru ti předal toto nesmírné poznání, které tě učinilo dokonalým v moudrosti, naplněným klidem a oddaným prospěchu všech živých bytostí."

Takto zněla jeho odpověď:

"Vaše vlastní "Já" je největší Guru. Pomocí poznání samotného "Já" prostřednictvím vnímavosti, nezaujatosti a mystického splynutí dosáhnete bezmezného klidu."

Následně dodal, že poznání neobdržel od jednoho konkrétního učitele, ale od mnoha; jeho Guruem byl každý pramen poznání. Dattatréja jich zmínil 24, z nichž je hodno popsat následující:

Voda, země, vítr, prostor, měsíc, slunce, moře a výrobce šípů.

Díky vodě se naučil čirosti a dobré chuti toho, co je prosté chuti. "Jak sladká a čirá je voda, takové je Átman. Člověk by měl uvést sladkost a čirost do svého jednání. Proto jsem přijal vodu jako jednoho ze svých Guruů," sdělil.

"Trpělivosti, odpuštění, podpory ostatních bez očekávání díku jsem se naučil od svého Gurua, Země."

"Vítr proudí všude, přes květinové záhony, pouště, močáry, paláce i vězení, aniž by byl k nějakému z míst připoután, bez pocitu tady se mi líbí a zde nikoli. Čili Já, Avadhúta, jdu kamkoliv, zasívajíc požehnání klidu, bez připoutanosti k čemukoliv. Můj Guru, Vítr, mi udělil tuto lekci."

"Ve všeprostupujícím prostoru jsou mraky, hvězdy, planety, písečné bouře atd., ale prostor je jimi nedotčen. Takový je Átman, který prostupuje všemi těly lidí, zvířat, světců, mudrců, králů, bláznů, hříšníků, žebráků, nedotčen žádným z nich. Stejně tak to cítím, získajíc tuto lekci od Prostoru, svého Gurua."

"Jako je dokonalý měsíc, přes jevící se ubývání a přibývání, které v něm neexistuje, tak dokonalý je Átman i přes své zdánlivé nedostatky. Toto je to, co mně naučil Měsíc, můj Guru."

 

"Tak jako slunce absorbuje skrze své paprsky vodu ze země, jen aby ji vrátilo zpět v chladné a čiré formě, by měl Mahátma brát věci z tohoto světa, ne ve svůj prospěch, ale za účelem jejich navrácení v bohatší a lepší formě. Toto je to, co mně naučilo Slunce, můj Guru."

Třebas tisíce řek vlévají se do moře, přesto zůstává ve svých mezích; stejně nevyrušená zůstává mysl znalce Boha, ačkoli se do ní vlévají objekty všech druhů. Takto mne ponaučilo Moře, můj Guru."

"Od výrobce šípů jsem se naučil důležitosti koncentrace. V jednom městě žil výrobce šípů, který svému povolání věnoval veškerou pozornost. Jednoho dne se natolik soustředil na tepání hrotu šípu, že nezaregistroval ani královský průvod, který jej míjel za velkého procesí. Když se ho pak lidé zeptali, jak se mu líbila hudba během procesí, odvětil: "Jaké procesí? Kdy kolem prošlo?" Takto bychom se měli soustředit na Pravdu, kterou by neměl vyrušit žádný vnější objekt či událost."

Následující příběhy z písma Markandéja Purana nabízí stručný nástin Dattatréjova života:

Jednoho dne žil malomocný brahmín. Jeho manželka, známá široko daleko pro svou počestnost, byla velmi svědomitá, svého manžela milovala a oddaně o něj s vytrvalostí pečovala. Jednou v noci, zatímco vedla svého muže po ulici, míjela strom, pod kterým meditoval poustevník.

Protože již byla hluboká noc a tma, žena poustevníka nezaznamenala. Jak kolem něj procházela, noha manžela naneštěstí o meditujícího zavadila. Poustevník se rozčílil a obořil se na jejího manžela slovy: "Ten, kdo mne kopl a narušil mou meditaci, zemře dřív, než zítra vyjde slunce."

Žena byla přirozeně velmi smutná. Aby se upokojila, říkala si: "Od zítřka slunce nevyjde." A protože co je vyřčeno prostou ženou, musí se uskutečnit, slunce následujícího dne nevyšlo; svět byl naplněn temnotou a zavládl chaos.

Bohové se vydali za stvořitelem, Bohem Brahma, aby vše vyřešil. Brahma odvětil: " Jedině síla přemůže sílu, jen duchovní praxe (tapasja) může zdolat duchovní praxi (tapasju). Síla počestné ženy zastavila východ slunce, proto musíme najít jinou prostou počestnou ženu, která může použít svou sílu a východ slunce obnovit.

Podle rady stvořitele vyhledali bohové ženu jménem Anasúja, čistou a počestnou manželku světce Atri. Vše jí povyprávěli a požádali o pomoc. Dojata jejich prosbou navštívila Anasúja manželku brahmína a laskavými slovy jí řekla: "Síla tvého slova zastavila východ slunce a důsledkem toho zavládl na světě chaos. Přišla jsem za tebou, zda bychom se mohly přátelsky dohodnout. Jestli vezmeš zpět své poručení a požádáš, aby slunce opět vyšlo, vzkřísím tvého zesnulého manžela na základě síly své počestnosti." Manželka brahmína souhlasila, slunce vyšlo a Anasúja dodržela svůj slib. Bohové, zcela potěšeni, nabídli Anasůji laskavost. Ta si na oplátku přála, aby se bohové Brahma, Višnu a Šiva narodili jako její synové – prosba byla vyslyšena. Po krátké době se Brahma narodil pod jménem Soma, Višnu jako Dattatréja a Šiva jako Durvasa.

Dattatréja, inkarnace Višnua, byl významný světec a jógín, který praktikoval různé druhy odříkání a mnoho forem jógy. Byl tak neodolatelný, že přitahoval mladé světce natolik, že ho následovali všude, kam se vydal. Jenže Dattatréja toužil po samotě, protože samota je pro praxi jógy mnohem nápomocnější. Aby se osvobodil od rozptylování svých mladých následovníků, ponořil se na dlouhou dobu na dno jezera. Mladíci však neodcházeli a čekali na břehu, až se opět vynoří. Dattatréja pak dostal další nápad, jak jim uniknout. Vynořil se z jezera za doprovodu krásné ženy, která nebyla nikdo jiný než jeho choť, bohyně Lakšmí. Domnívajíc, že mladíci nevědí, kdo ona krásná žena je, a plní přesvědčení, že spadl ze svého vznešeného stavu jógy a propadl iluzi, ho opustí. Mladí světci se však obelhat nenechali. Věděli, že Dattatréja je inkarnací Višnua a velkým jogínem, a tudíž transcenduje dobré i zlé a jeho chování navenek je pouhá show. Proto jej nemohlo nic pošpinit. Stejně jako nemůže být navlhčen lotosový květ vodou, na níž plave, se jogína nemůže dotknout nic světského. Takto přesvědčení zůstali mladí světci se svým ctěným učitelem, Dattatréjou.

Jindy zase došlo k válce mezi bohy a démony. Bohové bojovali statečně, ale byli přemoženi a vyhnáni z nebe. V zoufalství se vydali pro radu za svým guruem Brihaspati, který je poslal za Dattatréjou. Jenže když poprosili Dattatréju o pomoc, odvětil jim: "Proč jste přišli za mnou? Jím nečisté jídlo a žiji se ženou. Domníváte se, že někdo takový vám může pomoci porazit vaše nepřátele? "Ó ctihodný Pane," odvětili bohové, "Ty jsi vždy bez hříchu. Buď k nám milostivý. Ty jsi jógin. Tvá mysl září poznáním Brahman a žádná nevědomost se neopováží k tobě ani přiblížit. Tvá žena je Matkou Vesmíru a vždy čirá, samotné ztělesnění čirosti, proto její přítomnost tě nemůže učinit nečistým." Dattatréja byl potěšen a řekl: "Dobře tedy. Máte-li ve mne tak neochvějnou víru, tak oslovte démony a přilákejte je ke mně. Skrze svou duchovní sílu zmenším tu jejich, a pak je můžete napadnout." Následujíc Dattaréjův příkaz oslovili démony, kteří se okamžitě pustili do pronásledování bohů směrem k poustevně Dattatréji. Zde našli Lakšmí sedíce oproti Dattatréjovi, který byl pohroužen do meditace. Zcela přemoženi jejím šarmem a krásou se jí zmocnili a na svých hlavách Lakšmí unesli. Nato se Dattatréja rozesmál a řekl bohům: "Vítězství je vaše, protože je hříšné dotýkat se manželky druhého. Tímto démoni oslabili svou fyzickou sílu a zároveň jim uvolněná vášeň vytěsnila jejich záměry. Nyní je napadněte a zvítězte." Bohové Dattatréju poslechli. Porazili démony a zachránili Matku Lakšmí, bohyni hojnosti, a vrátili ji zpět Dattatréjovi. Bohové byli opět šťastni.

Učení Dattatréji bylo popsáno v mnoha svatých textech. Občas je zobrazován jako asketa a jógin, který poskytuje ohromné dobrodiní. Je také popisován jako světská bytost, nadmíru milující a bezstarostná. Druhou jeho tváří byla samozřejmě mája (iluze), kterou projevoval před obyčejnými lidmi doufaje, že se jim zprotiví a nechají ho o samotě. Ale moudří poznali jeho skutečnou podstatu a zůstávali v jeho blízkosti, obdržujíc jeho požehnání a dobrodiní.

Takto nás legenda o Dattatréjovi udržuje v bdělosti směrem k nejvyššímu poslání lidského života: Chcete-li klid a mír, hledejte Boha. Necháte-li se omámit májou, pak budete, stejně jako démoni, zničeni.

UČENÍ

Jógu má oprávnění učit jen jógin. Jako inkarnace Višnua byl Dattatréja doslova rozený jógin. Měl tudíž mnoho žáků, kteří jím byli zasvěceni do tajemství jógy. Zde je pár ukázek jeho poučných instrukcí.

Mé děti, dovolte mi vám říci jedno. Chcete-li dosáhnout dokonalosti v duchovní praxi (tapasja), v opakování božího jména (džapa) nebo v józe, potřebujete nesmírnou vytrvalost. Jestliže disponujete tímto nepostradatelným prvotním předpokladem, můžete dosáhnout cokoli si vyberete – být realizovaným, přebývat ve stavu boha anebo být na nejvyšším postu na nebi či na zemi.

Pro ty, jež ovládli svou mysl a smysly, a kteří vytrvávají naplněni obrovskou energií, není nic nepoznatelné ani jim nic nedosažitelné. Leze-li drobný mravenec nepřetržitě, může ujít tisíce mil, na druhou stranu Garuda, král ptáků a převozník boha Višnua, nemůže bez vynaložení úsilí přeletět dokonce ani malý příkop.

Mé děti, chcete-li praktikovat jógu, musíte ze svého srdce odstranit všechny připoutanosti. Nedokážete-li to, pak setrvávejte ve společenství světců, neboť ono je všelékem na světskou nemoc. Vzdejte se všech tužeb. Není-li to pro vás možné, tak pěstujte touhu po osvobození. Ta všechny další tužby zničí.

Ten, kdo hledá nesmrtelné, nedělitelné, neměnné, věčně svobodné Átman a nechá se vtáhnout do smyslových potěšení, je jako ohavná chátra, jejíž pozornost je neustále zaměřena na špínu (odpadky). Vyvarujte se tělesnosti (rozlišovaní muž a žena) v myšlenkách, slovech či jednání. Těší-li se vaše mysl smyslovým potěšením, nebe a osvobození vás minou.

Smyslnost vede k neštěstí a svázanosti, zatímco duchovno vede ke štěstí a osvobození. Hlupáci si užívají spojení s těly druhých, která jsou plná neřesti a vytvořena z masa, krve, kostí, morku, tuku, hlenu a jiných nečistých elementů. Moudrý se takovému kontaktu straní.

Vězte toto: Jsou tři druhy opojných nápojů vyrobených ze sirupu, medu a klasu. Existuje ještě čtvrtý, a to víno tělesnosti, které opájí celý svět. Moudří by měli transcendovat světské touhy a soustředit se na Nejvyšší Skutečnost.

Základní složky lidského těla jsou řízeny náladami mysli. Je-li mysl neklidná a nevyrovnaná, její náladovost tomu bude odpovídat. Proto by měla být mysl chráněna každým možným způsobem. Rozlišování je možné jedině když je mysl klidná.

Neustále rozlišujte. Dokážete-li rozlišovat mezi Átman a ne-Átman, dosáhli jste vrcholu jógy. Když rozlišovací schopnosti v jogínově mysli narůstají, usuzuje následovně: "Nejsem toto tělo, které se skládá se země, vody, ohně, vzduchu a prostoru; a přesto, ve spojení s tělem, toužím po štěstí. Radost a bolest v těle přicházejí a zase odcházejí. Protože nejsem tělo a protože v mé skutečné podstatě není žádný odliv ani příliv, jsem vždy stejný – klidný, mírný, nehnutý, nedotčen vnitřními vlivy. Ponechte radost a bolest, potěšení a neštěstí, pouze v oblasti těla a mysli; nic to pro mě neznamená, protože já jsem Átman–Bytí-Poznání-Blaženost, Absolutno.

Proč bych se měl starat o ctnost, nemám-li tělo? K čemu mi je bohatství, nemám-li ruce, chodidla či hlavu? Tudíž ve skutečnosti nemám žádné nepřátele či přátele, štěstí či neštěstí, domov či bohatství. A jestliže je toto pravda pro mne, je to pravda pro všechny. Prostor (akáša) je jeden, avšak nabývá formu podle svého obsahu, a tudíž se zde jeví prostor džbánu, prostor sklenice, prostor místnosti a tak dále. Podobně je jedno Átman, ale zdá se být četné, žijíc v mnoha tělech.

Mé drahé děti, letmo jsem se zmínil o rozlišování mezi Átman a ne-Átman. Jedině člověk stejného zření, pouze ten kdo ve všech věcech nevidí nic než Átman, všude a stále, může dosáhnout tohoto vznešeného stavu. Ti, kdož spatřují dualitu, jsou nepřetržitě ponořeni v oceánu utrpení (žalu). Mysl člověka se poutá k různým hmotným objektům doufajíc, že v nich najde potěšení. Namísto toho hromadí jen neštěstí.

Jestliže je váš milovaný pták sežrán kočkou, cítíte se špatně. Na druhou stranu, sežere-li tato stejná kočka myš, ani to s vámi nehne. Toto je připoutanost, která přináší utrpení; jediné opravdové štěstí tkví v nepřipoutanosti.

Štěstí a neštěstí závisejí na rozložení gun (kvalit). Převažuje-li sattva, člověk je šťasten, převažuje-li tamas či radžas, je nešťastný.

Mějme přirovnání:

Lidská nevědomost je jako strom. Ego je výhonek, z něhož raší kmen připoutanosti, s domem a majetkem jako jeho větvemi. Žena, děti a příbuzní jsou větvičky, na kterých vyrůstají listy bohatství. Ctnost a zlozvyk jsou květy; štěstí a neštěstí jsou plody. Tento strom, který během nesčetných staletí vyrostl do mohutných rozměrů a nyní blokuje cestu k osvobození, byl zavlažován a živen hypnotickým kouzlem falešné představy. Touha po smyslových objektech je jako mračno divokých včel rojících se kolem stromu. Jejich bzučení uspává znavené duše zcela ponořené do světského potěšení, které odpočívají v jeho stínu; není pro ně tudíž naděje pro osvobození.

Na druhou stranu ti, kdo obrousili sekeru poznání na brousku společenství světců, mohou setnout tento strom nevědomosti a vstoupit do tiché, klidné oblasti Brahman, kde je osvobození se od bodlavých rostlin chtivosti a zaslepujícího prachu tužeb. Zde ustanou všechny vlnky mysli a člověk dosáhne osvícení.

My tu nejsme kvůli elementům smíchaným se smysly. Jsme Átman a jsme za májou (iluzí). Tak jako žije ryba ve vodě, a přesto se od ní liší, Átman žije v těle, a přesto je od něj rozdílný.

Skrze neustálé praktikování jógy se člověk vyprošťuje z nevědomosti a dosahuje univerzálního neomezeného poznání. To se nazývá osvobození nebo-li mukti. Z připoutanosti plyne neštěstí, z neštěstí vyvstává schopnost rozlišování a z rozlišovací schopnosti dochází ke spojení, józe, a z jógy se rodí osvobození. Člověk hledající osvobození by se měl stranit všech forem připoutanosti. Nepřipoutanost s sebou nese štěstí. A pokud vychází z rozlišování, tak je životní proud neomezeného univerzálního poznání nepřipoutaností.

Slyšte, toto je cesta vedoucí k realizaci Nejvyššího Já: Očistěte všechny smyslové orgány pomocí kontroly dechu (pránajámy), všechny smyslové objekty skrze vyprázdnění mysli (pratjahara), veškeré mentální zlo pomocí koncentrace (dharana) a nakonec všechny tři guny spalte prostřednictvím meditace (dhjana). Tak jako oheň čistí kov, tak duchovní praxe (tapasja) očišťuje tělo, smysly a mysl.

Pomocí praxe pranajámy přemůžete únavu, neklid a smutek. Tak jako si můžete svým vlivem a láskou ochočit divou zvěř jako je lev, tygr, slon, stejným způsobem dokáže jógin prostřednictvím pranajámy zdolat všemocnou životní sílu (pránu). Pak je vše pod jeho kontrolou a může si dělat, cokoli se mu zlíbí.

Ohledně pozice, seďte tak, jak vám je pohodlné. Existuje mnoho poloh, ale vyberte si tu, která vám umožní sedět nepohnutě delší dobu. Horní a dolní patro v ústech by se neměly dotýkat. Oči mějte nepatrně otevřené, jen natolik, abyste viděli špičku nosu. Nejdříve přemožte tamas radžasem, pak zdolejte radžas pomocí sattvy a nakonec zůstaňte pohlceni v čirém Brahman.

Tak jako želva stahuje své končetiny do svého krunýře, jógin odtahuje svou mysl a smysly ze světských objektů a soustředí se na Átman. Toto je cesta, jak můžete realizovat Nejvyšší Já. Existuje deset druhů koncentrace: První je pupek, pak postupně stoupá k srdci, hrudníku, krku, ústům, špičce nosu, očím, bodu mezi oči, čelu až k poslednímu ze všech, Nejvyššímu Brahman. Jakmile dospějete k dokonalosti v deseti druzích koncentrace, sjednotíte se s Brahman – oproštěného od nemoci a smrti. Toto je konečný stupeň jógy.

Na závěr pár varování: Nepraktikujte jógu v případě, že máte hlad, jste unaveni anebo znepokojeni. Vyhněte se meditaci na místě, kde je extrémní teplo nebo chlad. Nepraktikujte jógu poblíž ohně či vody, na přeplněném místě, na špinavé zemi, na křižovatce čtyř ulic, na vlhkém listí, na hřbitově nebo na jiném místě, které vyvolává strach. Prostředí hraje v praktikování jógy důležitou roli.

Straňte se společenství nemilosrdných lidí. Později, jakmile je vaše mysl naplněna božským vědomím, nebude vás moci vyrušit prostor, čas a ani jakákoliv společnost. Jóga může být velmi užitečná. Je-li vám horko, meditujte na sníh; cítíte-li chlad, soustřeďte se na oheň. Zjistíte-li, že je vaše mysl neklidná, představujte si, že jste rozlehlou nehnutou horou a nic vámi nemůže otřást.

Některé znaky jogína jsou následující: Jeho tělo je oproštěno od nemocí a šíří se z něho nádherná vůně. Jeho mysl je klidná a prosta krutosti. Jeho tvář je vyrovnaná, hlas sladký; celé jeho zření je oslňující. Mnoho toho nevyměšuje. Lidé se k němu rádi modlí za jeho nepřítomnosti. Nikoho neděsí a ani on není nikým vylekán.

Překlad: Gabriela Adámková


Árati na Dattatréju od Šrí Eknátha Maharádže: