- Nacházíte se zde:
- Portréty
- Gurulingadžangam
Nová kniha:
Tat Tvam Asi / Ty jsi To – promluvy Šrí Nisargadatta Maharadže z let 1975 – 1980. Kniha vychází v nakladatelství dybbuk – viz. www.dybbuk.cz.
Paramátman ve všem a v každém – promluvy Šrí Nisargadatta Maharadže z let 1954 – 1956. Kniha vychází v nakladatelství dybbuk – viz. www.dybbuk.cz.
Jóga Vásištha, nebo též Mahá Rámajána, je starý indický text pojednávající o tom, jak mudrc Vasištha předává princi Rámovi učení o podstatě jedince, světa a Bytí vůbec. Text je plný rozmanitých příběhů, které mají Rámovi ukázat cestu k pochopení či nazření Skutečnosti a naplnění života. Jde o překlad z anglické verze od Svámího Vénkatéšánandy (zkrácené ze sanskrtského originálu přibližně na třetinu) doplněný sanskrtským slovníkem a vysvětlivkami. Kniha má téměř osm set stran, je vázána v pevné vazbě a obsahuje barevné ilustrace. V podobném rozsahu toto dílo dosud česky nevyšlo. Všechny další podrobnosti o knize najdete na stránkách www.samhita.cz.
Átma-bódha neboli „Poznání Já“ je krátké dílo shrnující základní principy učení advaita-védánty. Tradičně bývá připisována Ádi Šankaráčárjovi (8. stol.), ale o jeho autorství se vedou spory. Jestli byl autorem skutečně Ádi Šankaráčárja nebo někdo jiný není pro nás asi až tak podstatné. Důležitý je obsah tohoto textu, kterému je i tradičně přikládána vysoká hodnota. Také Ramana Maharši přeložil tento text ze sanskrtu do tamilštiny (resp. opravil existující tamilský překlad). Překlad ze sanskrtu - David Dostal. Kniha vyšla jen v elektronické podobě a je volně ke stažení: PDF, EPUB, MOBI
Audio/Video ukázka:
Nisargadatta Maharádž - Citáty a fotky
Šrí Gurulingadžangam Mahárádž (1790 - 1885)
Šrí Gurulingadžangama Maharadže, známého též pod jménem Šrí Nimbargi Maharadž, lze zcela oprávněně považovat za Duchovního krále Bhagiratha. Tak jako legendární král Bhagirath snesl svým intenzivním pokáním Božskou řeku Gangu na vyprahlou zemi a umožnil jí tak rozkvést svěží zelení, náš Duchovní Bhagirath díky své intenzivní meditaci rovněž obnovil Duchovní Gangu, která po staletí zůstávala v ilegalitě, a umožnil strádajícím srdcím těšit se její blažené ambrosii (nektaru). Tento svatý Božský Pramen, pocházející a plynoucí z jeho srdce, postupně dosáhl díky žákům rychlého spádu a rozmachu.
Šrí Gurulingadžangam náležel do rodiny Virásaiva z Nimbargi, malé vesnice státu Karnataka v Indii. Když mu bylo 25 let, otec ho jednoho dne velmi přísně pokáral, protože se účastnil hlučných světských oslav plných jídla a pití. V návalu obrovské lítosti a hanby se vydal odčinit své počínání do Pandhápuru, kde se vroucně modlil k Bohu celkem tři dni, aby mu odpustil jeho hloupost a uvedl ho na správnou cestu. Třetí den se mu ve snu zjevil Bůh Vitthal a uklidnil ho slovy: "Dítě, neboj se. Jdi do Siddhagiri. Najdeš tam svého Mistra, který tě povede." Toto ubezpečení obnovilo jeho vnitřní klid a vrátil se pokojně domů. Pár dní poté se vydal na pouť do Siddhagiri, poblíž Kolápuru. Bylo to místo božstva jeho rodiny – Šrí Kadasiddhéšvara. Když vykonal uctění Siddhéšvara, začal hledat svého Gurua. Vyšel zrovna z chrámu, když spatřil zářící vizi Jogína, který se vynořil z jeskyně, jež byla poblíž, a pokynul Gurulingadžangamovi, aby k němu přistoupil. Zcela fascinován třpytivou postavou doslova spěchal k Jogínovi (ve formě vize) a padl mu k chodidlům. Jógin mu něžně pomohl vstát a vzal ho do jeskyně. Zde mu udělil zasvěcení ve formě Guru Mantry a doporučil mu, aby na ni pravidelně meditoval. "Pokud budeš dělat tuto praxi upřímně, tvoje sláva se bude šířit všemi směry," řekl Jogín (ztělesněné božstvo Kadasiddhéšvar). Plně spokojen s požehnáním Jogína, se vrátil Gurulingadžangam domů. Brzy poté byl zcela vtažen do rodinného života a nemeditoval pravidelně. To trvalo celkem šest let. Uvědomiv nedbalosti svého žáka ho jednoho dne Jógin doma navštívil (zjevil se). Zcela překvapen náhlým příchodem svého Gurua ho Gurulingadžangam uvítal a uctil. Nabídl mu dvě rupie, jako dar (Guruadaksana) svému Guruovi. Jógin mu je vlídně vrátil a poradil mu, aby jednu použil pro svět smyslů (Prapanča) a druhou pro Nejvyšší moudrost (Paramártha). Gurulingadžangam zcela vážně slíbil svému Guruovi, že se bude v budoucnu věnovat neustále meditaci. Přemožen emocemi se zcela rozprostřel u Guruových chodidel. A před tím, než dokázal vstát a mohl s pokorou vyjádřit svou úctu k němu, Jógin náhle zmizel.
Tato příhoda se sebou přinesla zásadní změnu v jeho životě. Gurulingadžangam učinil pevné rozhodnutí pravidelně meditovat s jednobodovou oddaností. Vzdal se své profese barviče látek a začal pracovat jako pastevec ovcí, což mu dopomohlo více se věnovat meditaci. Denně vodil na pastvu stádo, které pak předal ostatním pastevcům s prosbou, aby mu je hlídali spolu s jejich stádem. On pak mohl celý den strávit pohroužen v hluboké meditaci ve stínu pod nedalekým stromem. Takto pokračovala jeho nepřetržitá sádhana, den za dnem, měsíc za měsícem a rok za rokem bez jakékoliv cizí pomoci a vedení. Duchovní vedení a inspiraci čerpal na základě svého duchovního vývoje z Átman, jež přebývalo v srdci. Takto postupoval různými duchovními úrovněmi dnem i nocí do svých 36 let. Představoval si Átman, rozmlouval s Átman, hrál si s Átman a nakonec splynul do Nekonečného Átman a prožíval extatickou blaženost. Poté dosáhl vrcholu duchovní cesty.
Vnější život Šrí Gurulingadžangama byl celkem poklidný, zato duchovní život naplňovalo množství hlubokých prožitků. Šrí Maharadž je však nikomu neprozrazoval. Pár z nich, které z jeho zdráhavých úst přece jen náhodně vyklouzly, zachytil jeho nejbližší žák Šrí Bhausaheb Maharadž, díky kterému jsou dnes známy: Šrí Maharadž spatřil úplnou formu Átman od hlavy až k patě, měl vizi Pančavadama – Boha s pěti hlavami, stejně jako boha Brahmy, Višnua a Šivy, jednoho za druhým. Zakusil také vizi Nekonečného Nirbayalu. Slyšel a viděl nejjemnější Božská jména, tudíž i proto byl předurčen k tomu, aby přijal Námamantru (Gurumantru) z Nebes (od vize Jogína, který byl ztělesněním božského Kadasiddhéšvara).
Po dosažení nejvyššího duchovního cíle vedl požehnaný život Džívanmukty – Realizovaného (osvobozeného) Světce. Vedení domácnosti svěřil svému synovi a zbytek života zasvětil Nejvyšší moudrosti (Paramártha). Praktikoval sádhanu se svými žáky, žehnal jim a promlouval o knize Dasboadh. Takto to pokračovalo 28 let. Poté, co vedl takto dokonale plnohodnotný život, odešel ve věku 95 let do Mahásamádhi, a zanechal po sobě pár významných písní a básní (Vacana) a knihu Bódha-Sudhé pro dobro svých žáků, stejně jako pro celou linii (slavnou linii Navnath Sampradáju).
Šrí Maharadž náležel do seskupení významných Světců, kteří odešli nepoznáni a jejichž sdělení přišlo ve známost v další vlně Guruů, kteří se stali světově proslulí. Slovy Gurudéva byl Šrí Gurulingadžangam jako strom Bakula, jehož květy, přestože ukryté, budou šířit vůni široko daleko státem Karnataka.
Výběr z knihy (Sborník duchovních textů a životopisů Mistrů tradice Hinchgiri Sampradája, překlad Gabriela Adámková)