- Nacházíte se zde:
- Portréty
- Siddharaméšvar
- Vzdát se vědomí (připoutanosti) těla
Nová kniha:
Tat Tvam Asi / Ty jsi To – promluvy Šrí Nisargadatta Maharadže z let 1975 – 1980. Kniha vychází v nakladatelství dybbuk – viz. www.dybbuk.cz.
Paramátman ve všem a v každém – promluvy Šrí Nisargadatta Maharadže z let 1954 – 1956. Kniha vychází v nakladatelství dybbuk – viz. www.dybbuk.cz.
Jóga Vásištha, nebo též Mahá Rámajána, je starý indický text pojednávající o tom, jak mudrc Vasištha předává princi Rámovi učení o podstatě jedince, světa a Bytí vůbec. Text je plný rozmanitých příběhů, které mají Rámovi ukázat cestu k pochopení či nazření Skutečnosti a naplnění života. Jde o překlad z anglické verze od Svámího Vénkatéšánandy (zkrácené ze sanskrtského originálu přibližně na třetinu) doplněný sanskrtským slovníkem a vysvětlivkami. Kniha má téměř osm set stran, je vázána v pevné vazbě a obsahuje barevné ilustrace. V podobném rozsahu toto dílo dosud česky nevyšlo. Všechny další podrobnosti o knize najdete na stránkách www.samhita.cz.
Átma-bódha neboli „Poznání Já“ je krátké dílo shrnující základní principy učení advaita-védánty. Tradičně bývá připisována Ádi Šankaráčárjovi (8. stol.), ale o jeho autorství se vedou spory. Jestli byl autorem skutečně Ádi Šankaráčárja nebo někdo jiný není pro nás asi až tak podstatné. Důležitý je obsah tohoto textu, kterému je i tradičně přikládána vysoká hodnota. Také Ramana Maharši přeložil tento text ze sanskrtu do tamilštiny (resp. opravil existující tamilský překlad). Překlad ze sanskrtu - David Dostal. Kniha vyšla jen v elektronické podobě a je volně ke stažení: PDF, EPUB, MOBI
Audio/Video ukázka:
Nisargadatta Maharádž - Citáty a fotky
Vzdát se vědomí (připoutanosti) těla
Zanechání chybného ztotožňování s tělem, následováné nezaujatostí světským životem, by mělo být dosaženo za pomocí těla, mysli a řeči. Neustálým uvědomováním Já začne vadnout naléhavá připoutanost ke světskému životu, a pravá podstata (svarúpa) se dostává do středu pozornosti a je realizována. Mysl se pak vzdává ega a nechává tělo v zapomenutí.
Když je mysl nasměrována k Já, zjistí, že Já je všudypřítomné. Aspiranti, kteří chtějí zakusit Já, se musejí vzdát jakékoliv myšlenky na tělo a soustředit se výhradně na Já. Vědomí (připoutanost) těla musí být zdoláno, pak již aspirant nemá žádné motivy nebo impulsy. Takoví lidé mohou dál provádět svou každodenní rutinu, avšak jejich činy nevykazují uvědomování si (připoutanost) těla. Při vykonávání tělesných činností a každodenní rutiny se nikdy nepovažují za konatele.
Právě tak jako suchý list, který je snadno odvát větrem, tak i vědomí (připoutanost) těla by mělo být odváto. Člověk by se měl vzdát posedlosti tělem. Teprve pak objeví své pravé Já. Můžeme sami sebe povznést, a uskutečnit své vlastní osvobození, ale jestliže zůstaneme zcela ponořeni výhradně do světských záležitostí, jsme to my sami, kdo je zodpovědný za náš vlastní ubohý stav. Odkládání je běžným zvykem, kterého bychom se měli zbavit. Jestliže člověk stále odkládá vzdání se vědomí (připoutanosti) těla na zítřek, neudělá to nikdy. Zítřek nikdy nepřichází. Tímto způsobem si přivodíme svou vlastní zkázu. Jestliže jste se nikdy nepokusili prozkoumat svůj vlastní stín, uvidíte, že v momentě, kdy se o to pokusíte, váš stín zmizí. Podobným způsobem, v momentě, kdy překonáte vědomí (připoutanost) těla, iluze je zničena.
Džnánin chápe a zakouší, že tělo je neskutečné. Dokonce když džnánin říká "udělal jsem toto, udělal jsem tamto", zůstává nedotčen jakýmkoliv výsledkem, poněvadž jeho ztotožnění s tělem již neexistuje. Pochopil vše. Jeho ego je úplně zničeno, a on je nedotčen pýchou. Vědomí (připoutanost) těla ovlivňuje lidské jednání, takže když se člověk stále více ztotožňuje s vědomím těla, výsledkem je, že se stává nabubřelým pýchou. Člověk by měl prozkoumat a zjistit, kolik vědomí (připoutanost) těla a kolik vědomí Já člověk má, a v jakém poměru.
přeložil Rosťa Balner