Navigace


Nová kniha:

Tat Tvam Asi / Ty jsi To – promluvy Šrí Nisargadatta Maharadže z let 1975 – 1980.  Kniha vychází v nakladatelství dybbuk – viz. www.dybbuk.cz.

Paramátman ve všem a v každém – promluvy Šrí Nisargadatta Maharadže z let 1954 – 1956. Kniha vychází v nakladatelství dybbuk – viz. www.dybbuk.cz.

proste_budte_n.jpgJóga Vásištha, nebo též Mahá Rámajána, je starý indický text pojednávající o tom, jak mudrc Vasištha předává princi Rámovi učení o podstatě jedince, světa a Bytí vůbec. Text je plný rozmanitých příběhů, které mají Rámovi ukázat cestu k pochopení či nazření Skutečnosti a naplnění života. Jde o překlad z anglické verze od Svámího Vénkatéšánandy (zkrácené ze sanskrtského originálu přibližně na třetinu) doplněný sanskrtským slovníkem a vysvětlivkami. Kniha má téměř osm set stran, je vázána v pevné vazbě a obsahuje barevné ilustrace. V podobném rozsahu toto dílo dosud česky nevyšlo. Všechny další podrobnosti o knize najdete na stránkách www.samhita.cz.

proste_budte_n.jpgÁtma-bódha neboli „Poznání Já“ je krátké dílo shrnující základní principy učení advaita-védánty. Tradičně bývá připisována Ádi Šankaráčárjovi (8. stol.), ale o jeho autorství se vedou spory. Jestli byl autorem skutečně Ádi Šankaráčárja nebo někdo jiný není pro nás asi až tak podstatné. Důležitý je obsah tohoto textu, kterému je i tradičně přikládána vysoká hodnota. Také Ramana Maharši přeložil tento text ze sanskrtu do tamilštiny (resp. opravil existující tamilský překlad). Překlad ze sanskrtu - David Dostal. Kniha vyšla jen v elektronické podobě a je volně ke stažení: PDF, EPUB, MOBI

Audio/Video ukázka:

Nisargadatta Maharádž - Citáty a fotky

Šrí Satguru Siddharaméšvar Maharádž (1888-1936)

Šrí Samartha Siddharaméšvar Maharadž patří spolu s Ramanou Maharišim mezi nejvýznamnější světce minulého století. Siddharameshwar se narodil v srpnu roku 1888 v malé vesničce Pathri v oblasti Sholapur v Indii.

Šestý den po narození měla jeho babička sen, ve kterém se před ní zjevil velký světec Siddheshwar a řekl jí, že chlapec, který se narodil, je jeho inkarnací, a proto ji žádá, aby ho pojmenovala Siddharaméšvar. Dodal také, že se chlapec jednoho dne stane velkým světcem. Z tohoto důvodu se jeho jméno ustálilo na Siddharamappa, později byl znám jako Siddharaméšvar Maharadž.

Už v dětství byl Siddharaméšvar velmi bystrý, čilý a měl schopnost velmi rychle vstřebávat nové věci. Ve škole nebyl zrovna pilným studentem, ale vyjímal se svou inteligencí, moudrostí a bystrostí ve všem, co zrovna dělal.

Vždy jednal přímo, a když mluvil, vše mělo svůj význam. Na otázky dokázal odpovídat vždy přesně a výstižně. Začal pracovat již v 16-ti letech, když dostal místo účetního ve firmě Marwadi v Bijapuru.

Svou práci dělal s veškerou nasazeností, a v Bijapuru se také usadil. Zde se setkal se svým Guruem Šrí Bhausaheb Maharadžem, který nechal postavit v malé vesničce Hinčgiri ve státě Karnataka v Indii v roce 1885 klášter.

Na základě pochopení fungování mysli a životního stylu lidí začal Šrí Bhausaheb Maharadž učit své žáky v klášteře meditaci. Jediným záměrem a cílem bylo dojít díky meditaci k vrcholnému Poznání. Cesta meditace se nazývala Pipilika Márga nebo také cesta mravence, pomalá stezka vedoucí k vrcholnému Poznání.

Poté co v roce 1914 Šrí Siddharaméšvar Maharadž od svého Mistra odešel, pokračoval v meditacích, které se od Bhausaheba Maharadže naučil.

V roce 1918 se zřekl světského života a připojil se ke čtyřem duchovním bratrům. Společně šířili učení svého Mistra. V roce 1920, když byl ještě na cestách, jej napadlo, že by se měl dostat i "za" meditaci, protože meditace je jen počáteční stupeň na cestě k Poznání. Duchovní bratři s ním nesouhlasili, a argumentovali slovy, že toto jim jejich mistr Šrí Bhausaheb Maharadž neříkal. Siddharaméšvar s nimi souhlasil, ale řekl: "Ok, je to tedy tak, že není možné dojít "za" meditaci?"

Rozhodl se, že se nakonec vydá svou vlastní cestou. Opustil duchovní bratry a vrátil se domů do Bijapuru. Zde meditoval devět měsíců bez jakéhokoliv přerušení. Tím, že jeho Mistr ho učil jen meditaci, neexistovala pro něj jiná možnost jak dojít k Poznání, než meditace. Siddharaméšwara tak vynaložil nepřetržité úsilí, aby došel k Poznání. Řekl: "Dojdu k vrcholnému Poznání, i kdybych měl pro to obětovat svůj život." Díky Milosti svého Mistra Bhausaheb Maharadže mu vrcholné Poznání přišlo.

Jeho úsilí bylo odměněno konečným a plným Pochopením. Poté Siddharaméšvar začal vysvětlovat, že hledající může dojít k vrcholnému poznání i cestou ptáka, Vihangam Márgou, tedy uvědoměním si skrze myšlenkový proces, že nevědomost se tu objevovala po mnoha a mnoha generací na základě doslechu od druhých, že jsme tělo a mysl, čímž došlo k falešnému ztotožnění.

Jedině praxí, poslechem pravého poznání od svého Mistra a zamyšlením se nad těmito slovy, může hledající stejně jako pták přelétající ze stromu na strom dojít k vrcholnému Poznání velmi rychle. Je to ta nejkratší cesta.

Ukázky z učení:
Filmy o Siddharaméšvarovi, audio nahrávky:
Knihy:
Texty na pokračování:
Články o Siddharaméšvarovi publikované v aktualitách:

15. 11. 2016 - Aleš

SiddhaVe chvíli, kdy vidíte nějaký objekt, by se mysl neměla ptát: „Co je to?“. Měla by se zeptat: „Co je v tom?“ nebo „Z čeho je to vytvořeno?“ Potom dostaneme správnou odpověď. Například, když ukážeme na zlatý náramek, a někoho se zeptáme: „Co je to?“, pak dotyčný odpoví: „To je náramek.“ Kdybychom se potom zeptali: „Ale co je uvnitř něho?“, pak okamžitě odvětí: „Tam uvnitř je zlato!“ Díky této otázce jsou jméno a forma zapomenuty a pozornost je umístěna/upřena pouze na podstatu či substrát. Když odečteme jméno a formu, pak zůstane čistě jen podstata/substrát. Opravdu se prací zlatníka přidala nějaká hmotnost k původní váze zlata? Co tedy vlastně udělal? Zručností svých rukou podobně jako kouzelník zpracoval a zohýbal zlato do formy náramku. Co víc učinil! Stejně tak mysl zformovala/navršila na Parabrahman svévolnou ideu světa. Kdyby ve zdroji nebylo základem zlato, jak by pak zlatník mohl.........

9. 11. 2016 - Gabriela

Buďte Tím a přebývejte v Tom, co je nejpřirozenější. Odstraňte všechny představy. Paramátman zabezpečí naprosté pohodlí a štěstí tomu, kdo si zásluhou Poznání vůbec nic nepředstavuje. Tudíž mějte Víru. Stručně řečeno, ten kdo si něčeho žádá, nikdy nedosáhne dokonalost neboli úplnost, a ten, kdo si ničeho nežádá, nikdy necítí potřebu něčeho. Proto byste měli být nesobečtí oddaní. Tak jako strom vyroste a plodí květy a ovoce, když je dostatečně zavlažován a je mu dodáváno vhodné hnojení, stejným způsobem byste měli zúrodňovat Nesobeckou Oddanost k formě Boha. Pak je na vaší straně veškerá Sláva. Přípravy k dosažení dokonalosti nesobeckým oddaným jsou již vykonány. Buďte bezžádostiví a setrvávejte jako nezaujatý svědek. Co je na tom překvapivé? Bůh je oddaný a oddaný je Bohem. Vše, co řeknete, je již hotové. Je-li Poznání Brahman spojeno s Uctíváním Boha ve formě (Saguna), co víc byste...

8. 11. 2016 - Aleš

SiddhaIndividuální preference jsou tu rovněž v případě pocitu chuti. Někteří lidé mají rádi slané jídlo, a jiní raději to sladké nebo pálivé. Každý člověk má různé chutě a jediný důvod pro to je, že jejich myšlenky se staly jejich zvykem. To se týká i všech dalších smyslů. Každý přisoudil určitou preferenci smyslovým objektům v důsledku svých osobních přání, zvyků a konceptů. Ale vzdáte-li se těchto konceptů, jež způsobují vyvstání dobrých nebo špatných pocitů z objektu, potom se stejně jako v případě dítěte přijímajícího objekty s netečností, stane blaho objektů Blahem Brahman, a vy budete schopni říci, že jste se vzdali smyslových objektů. Existuje další ´trik´, jak se vzdát smyslových objektů. Já/Átman se nevzdá určitých konceptů a nadále si drží touhy, a zatímco zůstává ve svém vlastním stavu, je tu užívání si objektu Poznáním. Avšak po celou dobu tu je toto pochopení: „Poznání...

Používáme soubory cookies

Soubory cookies využíváme k analýze návštěvnosti, zapamatování preferencí a zlepšování použitelnosti webu. Souhlas udělíte kliknutím na tlačítko "Souhlasím".

Nastavení Souhlasím

Souhlas můžete také odmítnout.