ADVAITA.cz

Následováním příkladu světců a mudrců člověk postupně směřuje k nejvyššímu stavu. Jakou má člověk povahu v tomto životě, takovou povahu získá, až tento život skončí. Avšak ten, kdo se nyní upřímně a opravdově snaží,...

Maharadž: Co je tím stavem, kde neexistuje žádná změna a který je vždy stálý? Ten stejnorodý homogenní stav, ve kterém není žádné „já“ a žádné „vy“ – kde není nic. Pouze toto je věčná pravda. Co je vaše skutečná přirozenost?

Pokud není pochopeno toto tělo „vše“, jsou tu útrapy hrubého těla. Pokud nedbá o svou dharmu, je toto Nejvyšší ubohé. Pokud srdce tohoto „já jsem“ neobrátí své činnosti k tomuto „vše“, obrací se k hrubému.

Nemáte-li...

Člověk by se měl všemi prostředky bránit před utonutím v oceánu utrpení a zkoumat podstatu sebe sama otázkou: „Kdo jsem a jak vznikla mylná představa světa?“ Člověk by se měl vzdát sobectví těla a lpění ke světu. Pak pochopí,...

Maharadž: Na počátku vám zcela vystačí pochopení, že potenciálně všechno je potravinové hodnoty. Začnete tedy s touto potravinovou hodnotou a životním dechem, s touto kombinací a vjemem „jáství“; později musíte ale prošetřit...

Pokud je Paramártha respektována bez sádhany pocitu ´já jsem´, pak Átman samo od sebe opět upadne do zmatku. Ale pokud je pocit ´já jsem´ praktikován/zachován, pak se tomu, jehož postoj byl na hony vzdálen od Átman (kdo viděl mnoho...

Celý vesmír je prostoupen jediným Já.
Neštěstí a zármutek je Já.
Štěstí je rovněž Já.
Proto jsou všechny touhy pouhá nicota.
Protože vím, že všechno je Já, jsem osvobozen od veškerého usilování.
V tomto těle, uvnitř i vně, nahoře...

Maharadž: Vím, co jste a co jste byl před svým „jástvím“. Znal jsem vás ještě předtím, než se seznámili vaši rodiče. Znám vaši základní znalost (vědění) vzniknuvší poté, kdy se vaši rodiče spojili. Vím také, jak se přeměnila...

Člověk může studovat čtrnáct druhů věd a může tomuto „mnohému“ obětovat obrovské úsilí. A i když se na člověka usměje štěstí v podobě pozornosti dvou sluhů přirozeného parabrahman, kterými jsou blahobyt a šťastný osud,...

Vědomí či Já nemá smysly, a třebaže právě Ono je konajícím, jenž stojí za vším děním, je jakoby netečné, nečinné. Člověk žije svůj život sto let. Proč by se nesmrtelné Já během této krátké doby honilo za smyslovým potěšením?