ADVAITA.cz

82. Dbejte o duchovní život (z knihy Oddanost po Seberealizaci)

23. 12. 2015 - Gabriela

82. Dbejte o duchovní život

Jakmile odejde koncept, že provaz je hadem, provaz je takový, jaký je. Když zanikne falešná představa hada, provaz je jasně pouze provazem, aniž by byl něčím dalším. Stejně tak příčinou zapletenosti do světského života je nevědomost, což je ego. Když ego odejde, Brahman je již zcela zde. Podobně, protože je svět mylně považován za skutečný, je zapotřebí nahlížet na něj jen jako na Paramátman. Duchovní studium by mělo být tohoto typu. Můžete tedy naslouchat slovům Poznání, ale jsou to vaše emoce a tužby, které vnáší své výsledky do Vědomí. Mějme příklad. Král je v duchovním smyslu bezpochyby Brahman, když však jako král pracuje, musí být velmi bdělý ve svých povinnostech a jednat jako král. V celém zdánlivém jevu neexistuje nic než Brahman, tudíž byste měli vyvinout úsilí k dosažení přesvědčení, že „Vše toto je pouze Brahman“.

Syn Gurua (Guru-putra) může dosáhnout toho, čeho většina významných lidí dosáhnout nedokáže. Stává se Tím, co má v úmyslu poznat. Tato nezměrnost, které může být dosaženo po milionech inkarnací, je realizována jako vaše vlastní přirozenost. Nikdy se nesmíme dívat na špatné nebo dobré vlastnosti druhých. Musíme se vzdát veškeré lehkovážné činnosti. Individualita (džíva) si obecně myslí, že „Všichni ostatní jsou špatní a já sám jsem dobrý“. Džíva má ve zvyku hledat chyby u všech a ve všem. Nicméně v duchovní praxi vás tato kvalita do vyššího stavu nedovede. Jakmile dochází ke kritice ostatních, zacpěte si uši. Ten, kdo zveličuje malé ctnosti druhých, je skutečně velký. Je pořád lepší, pokud oceňujete a chválíte toho, kdo je proti vám, než když pěstujete jakékoliv nepřátelství. Zdá se být dobré poslouchat kritiku ostatních. Co jiného je pro individualitu sladšího než nektar v podobě pomlouvání druhých? Na druhou stranu pro toho, kdo je moudrý, je sladší než nektar neslyšet pomlouvání druhých. Hledající by měl dbát o svou duchovní stezku a nelibovat si v pomlouvání. Nikdy byste neměli mít ve svém srdci zášť vůči druhým. Jestliže nejste takto pročištění, nezakusíte všemohoucnost ve všech bytostech.

Abyste si byli vědomi, že „Vše je Brahman“, neměli byste mít žádnou stopu kritiky či záště směrem k druhým. Pokud děláte rozdíly, že někdo vám patří a někdo jiný není váš, nebudete nikdy Světcem. Tudíž ten, kdo je moudrý, by měl vždy vnímat, že všechny bytosti jsou naše vlastní „Já“, že zde nejsou žádné rozdíly. Svět má v oblibě neustále si všímat toho, zdali Světec hledí na dobré a špatné znaky u ostatních. Lidé ho budou cíleně obtěžovat, aby ho otestovali. Pokud cítíte, že každý, včetně těch, co vám způsobují potíže, je Paramátman, vše je v pořádku. Pokud zde „vy“ nejste, kdo by vinil koho? Jakmile toto pochopíte, všechny hádanky jsou vyřešeny. Hledající, který touží mít Poznání, by neměl číst noviny atd., protože tyto věci zaručeně narušují jeho duchovní studium.

K tomu, abyste dosáhli nejvyššího naplnění života, je nutné, aby bylo naše Vědomí čiré a jednobodové. Jedině když je jednobodové, může splynout se Skutečností. Během přibližování se ke Skutečnosti by zde nemělo být nic dalšího, co by ubíralo pozornost našeho Vědomí. Proto byste měli ponechat stranou noviny a všechny další výjevy světského dění. Aspirant by si měl neustále vtloukat do hlavy učení Gurua a meditovat na Nejvyšší „Já“, Paramátman. Proč bychom měli uvažovat o přivolávání dalšího neklidu vycházejícího z událostí ve světě tam, kde není rozrušení mysli námi žádáno?

Během meditace na „Já“ se musí aspirant pevně a rozhodně vyhýbat ukájení se v požitcích smyslových orgánů. Místo toho by měl zaměřit svou pozornost jiným směrem, a to k Paramátman. Stručně řečeno, zatěžovat se všedními událostmi světa je zbytečné. Žádný skutečný užitek z toho nezískáte. Oddanost a zpívání bhadžanů na chválu Boha jsou mezi všemi aktivitami tím nejlepším, co lze pro realizaci Boha udělat. Pán Krišna říká, že On sám se díky této sádhaně stal Bohem. „Stal jsem se Bohem všeho, protože jsem se sjednotil s pochopením, že pouze jediné „Já“, Brahman, přebývá ve všech bytostech. Můj stav Boha je založen na této Jednotě se všemi bytostmi (věcmi).

Díky síle Jednoty jsem zůstal nedotčený, nekonající, třebaže byly stvořeny miliony bytostí. Tak jako si je sochař, který vyrábí mnoho soch Pána Ganéši z hlíny, vnitřně vědom, že všechny tyto podobizny jsou pouhou hlínou, tak i Já vidím Brahman ve všech stvořených formách.“ Aspirant, který ví, že všechny věci jsou významné, že „Všechny jsou Brahman“, se stane Paramátman. Mít Realizaci svého Bytí, „Já“, znamená, zůstat v tomto stavu napořád.

Pán Brahma přišel ke mně, aby ve mně našel útočiště, protože se rozhodl osvobodit miliony lidských bytostí skrze takovéto Vše-prostupující Vědomí. Nicméně Poznání skutečné podstaty není možné dosáhnout pouhým recitováním veršů z Véd. Měli byste mít to štěstí setkat se s Mým Oddaným, to je jediná cesta k dosažení Úspěchu. Hledající mne pozná díky přebývání v blízkosti Mého Oddaného, a to jak fyzické, tak mentální.

Někdo může říkat, že bude provádět usilovnou sádhanu a realizuje Paramátman na základě vlastního odhodlání. Nicméně úspěšný nebude. Proč je tomu tak?

Toto je to nejtajnější tajemství. Konečného úspěchu bude dosaženo jen skrze přebývání ve společenství Světců. Jinak hledající mine cíl a bude si myslet, že jeho představa je Brahman.

Večer, 16. 10. 1935

Radžá-Dhi-Rádž Sadgurunáth Šrí Siddharaméšvar Maharadž Ki Dže

Radžá-Dhi-Rádž Sadgurunáth Šrí Nisargadatta Maharadž Ki Džej 

Další kapitoly z knihy ´Oddanost po Seberealizaci´ jsou v "Textech na pokračování"

Překlad: Gabriela Adámková