ADVAITA.cz

73. Stav vítězství (z knihy Oddanost po Seberealizaci)

21. 10. 2015 - Gabriela

73. Stav vítězství

Žádná dokončená práce není hodna svého jména, dokud si nejste jisti sami sebou. Celý svět je zničen proudem pochybnosti. Jistotou neboli přesvědčením je míněno přebývat jako své „Já“. Musíte si být jisti, čím jste. Jinak je vše zbytečné. Jsme „Já“, ale jaký smysl má o tom hovořit, aniž bychom o tom nebyli zcela přesvědčeni? Musíme si být ve své mysli jisti a pak můžeme dělat cokoliv. Další studium bude užitečné jedině tehdy, pokud je žákovo srdce zcela čiré a plné úcty ke svému Mistrovi. Je to tato důvěra v Gurua, která nám přinese plody duchovního úsilí. Veškerá další řeč je nesmyslná. Pochopitelně, cítíme, že bez plného přesvědčení a jistoty je vše směšné. Ale jaký má smysl o tom hovořit? Takováto řeč nebude nijak užitečná. Tam, kde je Poznání zbaveno pochybnosti, je Spokojenost. Tato Spokojenost není na ničem závislá, není výsledkem žádných rituálů nebo činností, které jste vykonali. Spokojenost, která závisí na nějaké jiné věci, není Skutečnou Spokojeností. Nezávislá Spokojenost je možná jedině díky Realizaci. Když jste přesvědčeni, že jste Brahman, to samo je Spokojenost. Spokojenost je náznak dosažení Skutečnosti. Nepřítomnost pochybnosti by měla být známa jako známka Spokojenosti.

Posluchač si žádá, aby mu bylo řečeno, co je znakem přesvědčení, a Guru mu odvětí, aby zjistil, kdo je jediné, všemocné Absolutno a ujistil se o Něm. Bůh je Síla, jejímž přičiněním začal existovat svět. Nyní máte v sobě To, díky čemu se svět hýbe, a teď to používáte. Pouze za pomoci Toho zakoušíte sami sebe a svět. Pochopte, co máte!

Jelikož je tu To, je zde svět. Přičiněním Toho je svět krmen a vyživován. Díky Tomu bylo stvořeno Slunce, Měsíc, Hvězdy a pět elementů (země, voda, oheň, vítr a prostor). Toto vše se děje bez jakýchkoliv zádrhelů, bez spousty těžké práce spojené s tvořením či zničením. Taková Síla je ve vás. Je to díky Ní, že nabýváte zkušenost světa. Dokud o tom nejste přesvědčeni, vaše mysl není v klidu. Bohové vyrobení z mědi a mosazi nejsou Bohy. Co znamenají různé inkarnace Bohů jako jsou v mytologických knihách například Brahma, Višnu a Mahéš (Šiva)? Jaká je míra jejich Božskosti? Jsou Bohy jedině do té doby, dokud je oživuje tato Síla.

Co je znakem Oddaného (Bhakty)? Musí poznat Boha, musí realizovat, kdo je. Co jsme? Nejsme nic. Zanecháním připoutanosti k tělu byste měli zůstat jedině Tím, Brahman. Tam, kde je „já“, tam je omezení. Jakmile se „já“ ztratí, odejde i omezenost. Koho bychom měli nazývat Oddaným? Ten, kdo hledá sebe sama a kdo najde sebe sama, je Oddaný. Vnitřně pátráme po svém „Já“, a pomocí jeho řeči meditujeme na Boha. Jsme ponořeni do hledání „Já“ a pomocí vyřčených slov jsme zabráni meditací na Boha. Nalezneme-li „Já“, eliminujeme vše ostatní a vybereme si to, čím jsme. Nabudeme přesvědčení o svém „Já“ a jsme si jisti. Jisti o čem? O Skutečnosti. Zde, naprostá jistota byla možná díky vyřčenému slovu. A takto přišla velkolepá chvíle Realizace Boha!

Oceán je takový, jaký je. Pouze vlnka vyvstane a zmizí. Co je Svoboda? Poznat své „Já“ je Svoboda. Elementy jsou zrozeny skrze elementy, ale jsou také zrozeny z Životní energie (Čajtanji). Cesta přesvědčování i cesta rozlišování jsou obsaženy v rámci této Životní energie. Původní přístup zahrnuje metodu rozlišování a vylučování (zbavování se nepodstatného od podstatného). Toto je pevně stanoveno za účelem dokázat, že vše, co se jeví, je falešné. V Siddhantě, neboli konečném tvrzení, je řečeno: „Vše je Brahman.“ Základní čtyři stavy vědomí (manas – mysl, budhi – intelekt, čita – myšlení a aham – pocit Jáství), tři stavy (bdělý stav, snění, stav hlubokého spánku), tři kvality (radžas, tamas, satva) a deset smyslových orgánů (a různých druhů a dalších cest, v nichž jsou věci zakoušeny či prožívány), to vše dohromady není nic jiného než Čajtanja, která je Džňánou, neboli Poznáním. Toto stejné Jediné Poznání je ve chvíli vědění zakoušeno jako celý svět. Poznání je zakoušeno, a před Ním jej nemůžete zakusit či opustit, stejně jako nemůžete zařídit, aby bylo uměle vynulováno. Ve chvíli vědění (uvědomění si) je tato zkušenost možná pouze kvůli Sebeexistující Čajtanji. Když je tu díky pronikavému a intenzivnímu neustálému pozorování jistota a konečné přesvědčení, nazývá se to Siddhanta neboli Konečná Pravda. Pak je zde zcela zřetelně jistota o Bohu. Je tu Realizace, že je zde pouze Jedno, a nic víc. Nicméně tvrdošíjnou připoutaností k tělu jsou klid a spokojenost zničeny. Proto byste měli říkat: „Pověz mi, kdo jsem!“ Démon pochybnosti by měl být dotázán: „Řekni mi, kdo jsem?“ Pak se však utiší, protože jak může ukazovat na něco jiného než Brahman?

Neměli bychom se odchylovat od přesvědčení o své Skutečné Podstatě. Tělesné vědomí přináší cosi jiného. Pouze zvyšuje pochybnost a obavy a snaží se vás svrhnout. Nepadejte. Bohové a různá božstva, to vše je iluze. Jsou naší vlastní představivostí. Nechovejte v mysli falešné myšlenky či pochybnosti. Příběh o králi Nalovi z města Nišhadha vypráví o tom, že si král po vykonání přirozené potřeby neumyl chodidla. Vešel do domu se špinavými chodidly a kvůli této chybě vstoupil do jeho těla a mysli démon či Kálí. V této příhodě představují chodidla základnu neboli kořen, jenž má být očištěn. Je třeba prozkoumat, co je u kořene všech věcí. Pozorujte to. Pokud se doberete ke kořenu a odstraníte pochybnost, tak je zde pouze základní čirost, průhlednost. To, co je v základu čisté, je mocné. Pak je tu záruka, jistota a žádný prostor pro pochybnost. Dokud zde není základní čistota, tak zajisté vstoupí zlo či pochybnost. Vše je plné pochybností, a je to sklon mysli obracet se směrem k tělesnému vědomí. Proto se říká, že by se aspirant neměl odchylovat od „Já“.

Tělo má určitý tvar související s jeho věkem (dětství, mládí, stáří atd.) Nemůže se držet svého tvaru ze své vůle. Má tvar kvůli zázračné síle Životní energie, Čajtanji. Vědomí, třebaže se nachází v těle, nemá žádnou příslušnou formu či tvar. Vědomí má ve své přirozenosti schopnost přimět nás něco cítit či vnímat. Tato kvalita se nazývá Čajtanja jakožto Poznání. Tato Životní energie jakožto Poznání se domnívá, že je tímto nebo tamtím tělem, a funguje podle toho ztotožňujíc se v té době s nějakou formou. Bez zamyšlení se nad tím, že je „Já“, považuje Vědomí za pravdivé vše, co je viděno, anebo vše, co se jeví existovat, a funguje s tímto nedorozuměním. Ve skutečnosti, ať už ovládá tělo či ne, je Životem bez omezení či jakékoliv formy. Je dokonalé, ale domnívá se, že má formu nebo přesněji řečeno, že ono samo je formou těla, což je hrubý omyl. Na základě pevně držícího konceptu, že je tělem, dožaduje se vnějšího bohatství a vlastnictví, o němž si myslí, že mu náleží. A tak, protože si je nevědomé Své Skutečnosti, stává se okouzlené tělem, které je pomíjivé. Klade tělu mimořádnou důležitost a zbytečně trpí mnoha bolestmi.

Tělesná forma není naší Původní Existencí. Je to jen chvilkový nechtěný stav. Pokud na něj důkladně pohlédnete, můžete spálit síť žádostí a tužeb bez ohně. Světci vám říkají: „Nenechte se zlákat tělesným vědomím. Nic nepotřebujete.“ Proto by se aspirant neměl odchylovat od bytí „Já“. Neměli byste nikdy dopustit, aby došlo k vyrušení vaší spokojenosti. Vaše Sebe-jistota by měla být takto silná. Jaký den či doba je příznivá či nepříznivá pro To, co je Brahman? „Já“ je silou, která je za časem. Tak jaká pak špatná doba pro „Já“?

„Já“ je samo zásluhou v chvályhodném čase. Vše, co je nazvané zlým časem, s Ním nemá nic co do činění. „Já“ je Bůh Bohů, který dává všem to nejlepší. Tělesné vědomí vás nutí zapomenout rozlišení Čiré Příčiny. Tudíž musíte být velmi bdělí. I když spíte ve své posteli, musíte myslet na to, že jste Brahman, Bůh Bohů, a mít klid. Nikdy nezapomínejte na oslnivou Pravdu, že jste bezforemní, čistí, čiří a bez poskvrny. Musíte být usazeni v Spokojenosti, jež setrvává ničím nehnuta. Ztrácí Bůh Vittala přesvědčení, že je Brahman kvůli Rukmíni (to se týká spojení mužského a ženského principu, bezforemného a projevu), která je poblíž něj? Oba jsou skrz naskrz jen čirou, bezforemnou, posvátnou Životní energií. Setrvávejte jako Vittala. Držte krok s konceptem, že jste „Já“, Átman. Zde slovo Átman značí bezforemné Vědomí, Čajtanja. Neustálé přesvědčení, že jste Nejvyšší „Já“, je Osvobození či Svoboda. Svoboda je věčně existující a nepotřebuje být kultivována. Být „Já“ znamená Být Svobodný.

Neměli byste nikdy zapomínat, že jste „Já“. Říkám vám to, ale toto tvrzení nebude vštípeno do vaší mysli, dokud se nebudete držet společenství Světců. Odevzdejte se Světcům. K čemu vám bude váš souhlas, jestliže navenek souhlasíte a jste bdělí, ale vnitřně chováte pochybnosti? Naslouchejte nyní jednomu Velkému Principu. Ten, kdo nemá absolutně žádné pochybnosti, je Siddha, Mistr. Existuje příběh o Visoba Khečarovi, který spal s chodidly směrem k Šiva lingamu. Když byl na tuto troufalost dotázán, odvětil: „Je tu nějaké místo, kde by Šiva nebyl? Celá tato země je Šiva lingam. Moje chodidla jsou také Šivou. Nejsou ničím jiným. Celý svět je Šiva.“ To nesmí být nikdy zapomenuto. Toto stanovení by nemělo ochabnout. Ten, jenž byl dříve nazýván Namja (jméno individuality, která se stala Světcem Namdévem, který navštívil Mudrce Visobu a byl seznámen o Vše-prostupujícím Bohu), již ve stádiu Siddhy není. Není zde nikdo další. Není tu nikdo jako druhý či jiný. Druhý zde není. Slovo jiný už tu není podstatné. Ten, kdo toto pochopil, je Siddha. Ten, kdo má ještě pochybnosti, je pořád hledající, aspirant. Hříchů a zásluh není ve světě nedostatek. Jakmile se ztotožňujete s tělem, oceán hříchů a zásluh je naplněn. O tomto všem se hovoří ve Védách. Védy nás učí, jak vykonávat činnosti, zatímco si myslíme, že jsme fyzickým tělem. Když lidská inteligence předčí omezenost těla, Védy nedokáží dát žádné instrukce tomu, kdo je Bhakta, Oddaný. Co může být řečeno o někom, kdo se nachází za svým fyzickým tělem, za schopností vnímat? Jaké jsou jeho znaky? Znaky jsou pouze výrazy či kvality. „Já“ je prosto jakéhokoliv tvaru. Když realizujeme, že jsme „Já“, jak můžeme popsat „Jeho“ kvality či nekvality?

Ten, kdo chápe sebe sama jako „Já“, je za hříchem nebo zásluhou, a transcendoval hranice viditelných forem. Je Vítězem. To je den Vítězství (Vidžaja Dašhamé). Tento den je „Šťastným (zlatým) dnem“. Je pohárem Nektaru Nesmrtelnosti. Zrození a smrt zde nejsou. Není tu stav bytí jako individuality. Samotné Védy postavily své vlastní meze.

Pokud jste je překročili, tak jste bez pochyb o „Já“, a nejste tělem. Pocit „já“, který byl v těle, se stal Šivou. On je Vítězem. On je nyní Mistrem s Absolutní Silou Brahman, Silou „Já“, Skutečností o Sobě. Parabrahman, Nejvyšší „Já“, Ráma znovu získal Své Království. Toto dosažení je stavem Vítězství.

7. 10. 1935

Radžá-Dhi-Rádž Sadgurunáth Šrí Siddharaméšvar Maharadž Ki Dže

Radžá-Dhi-Rádž Sadgurunáth Šrí Nisargadatta Maharadž Ki Džej 

Další kapitoly z knihy ´Oddanost po Seberealizaci´ jsou v "Textech na pokračování"

Překlad: Gabriela Adámková