ADVAITA.cz

74. Ten, kdo ví, že se nikdy nenarodil, může říci „Nejsem konatel." – (Nirupany)

29. 5. 2014 - Gabriela

Nirupana 74

Čtvrtek, 16. listopadu 1978

V jádru všech živých bytostí je věčnost. Ve věčné Pravdě se objevila vada, jejíž důsledkem jsme si uvědomili, že ´my jsme´. Na Pravdě se objevil vřídek. Bolest jím způsobená je pociťována jako ´já jsem´. Světlo, které prochází skrz otvor vřídku, se nazývá svět. V duchovním jazyce můžete nazvat tento vřídek atomem (projevem). Dospět k uvědomění si tohoto vředu je stejné jako vědomí ´já jsem´. Bůh, který prostupuje vesmírem, nyní přebývá v domě o velikosti sezamového semínka!

Vědomí (poznání ´já jsem´) je těžce snesitelné, a to je důvod, proč se lidé nechávají vtahovat do světských činností. Výjimečně, jeden z miliónů, dokáže setrvat v tichosti. Vědomí není naší pravou přirozeností. Zkušenost je hodně výmluvná, ale je tu prožitek zakoušejícího? Vize světa je vizí vašeho vědomí. Berete svatá písma za autoritu, ale tím, kdo je zná, jste vy. Jste znalcem. Ve vašem vědomí je přítomen poklad všech knih celého světa.

Fakt, že jste naživu a bdělí, je původní klam. Intelektuální vnímání je zbytečné; je suché. Poznání Já je jako pohár nektaru (učiní vás nesmrtelným). Proč nebyl váš pocit bytí dříve poznán a proč je poznán nyní? Opravdová spokojenost přijde tehdy, jakmile to pochopíte. Bůh je obsažen v tomto poznání ´já jsem´. Když skončí čas, končí i Bůh. Vy jste prvotní. Átman je věčné. Říkáte, že jste zde před sto lety nebyli, ale dnes víte, že ´vy jste´. Ten, kdo ´nebyl´, bude vůbec kdy vědět, že ´je´? Pouze ten, kdo byl v existenci, se dozví, že ´on je´. Vědění odejde, ale znalec nikoli. Domníváte se, že jste vědomím. Nicméně znalec toto vědomí pozoruje. Vědomí není věčné, znalec ano. Svět je uvnitř vědomí. Když vědomí odejde, zmizí také svět. Co může ztratit Svědek?

Během snění o bdělém stavu můžete vidět Rámu a Krišnu. Jenže samotný koncept ´jsem bdělý´ je falešný. Světec Tukáram řekl: „Tam, kde nebyl žádný prostor, žádná voda, jsem pořád existoval jako Absolutno.“ Co je to, co prostoupilo vše? Je to láska jakožto ´já jsem´. Pokračujete-li v pozorování svého vědomí, není zapotřebí dělat žádný rituál. Nemáme kontrolu nad svými sny, podobně i během bdělého stavu se vše děje automaticky. Vy jen pozorujte. Dokud říkáte ´já jsem konatel´, nemůžete se stát Svědkem. Tento sen o bdělém stavu je sám o sobě neskutečný. Vidění i viděné je obojí nepravdivé.

Vnitřní bytí aspiranta ještě nedozrálo. To je důvod, proč se potuluje po světě se svým verbálním pochopením. Musí jasně pochopit, že jeho pocit bdělého stavu je neskutečný. O tom by měl být přesvědčen. Rádi se považujete za lidskou formu. Jak k tomu došlo? Máte společnost svého vědomí a tudíž světa. V mé věčné podstatě není společnost žádného druhu. Vy přijímáte podporu Boha, zatímco putujete po světě. Jinak je vědomí nesnesitelné. Není v tom o nic větší rozdíl, než jako když si během putování po lese vezmete k dodání odvahy hůl.

Narodí se vůbec ten, kdo neví, že je? On je před zrozením. Bez poznání Já jsou všechny činnosti zbytečné. Po realizaci jsou všechny činnosti stejně tak zbytečné. To, co je pochopeno skrze význam slova, je neskutečné. To, co se pohybuje, je falešné. Buď následujte to, co jste si vyslechli, anebo vše zahoďte. Nikomu toto neříkejte. Vysmáli by se vám.

Ten, kdo ví, že se nikdy nenarodil, může říci ´nejsem konatel´. Pocit, že znáte Pravdu, je nepravdivý. Udělal jsem něco pro fakt, že jste sem přišli? Děje se pouze pozorování. Svědek je jemnější než prostor. Vědomí se chová, jak chce. Přišlo nevědomky. Je spontánní. Vy nejste vědomí. Jste před ním. Znalce nelze vyjádřit slovy.

Pravdu není možné spatřit. Ona neví, zda JE, nebo zda NENÍ. Ten, kdo zná, nemůže být poznán. Váš pocit, že ´vy jste´ také odejde. Kvůli tělesnému vědomí k vám přišla zkušenost bytí a světa. Zapomněli jste, že vy jste vědomí, které si tělo uvědomuje. Považujete tělo za pravé Já, to způsobuje připoutanost k hmotným věcem. Jste Átman, ryzí Svědek.

Vy jste na Pravdu nezapomněli, a proto si na ni ani nemůžete vzpomenout. Jak si můžete pamatovat to, co není zapomenuto? Je to jako lampa, která je svědkem. V jejím světle děláte vše, bojujete či se hádáte. Tato lampa se o to nestará. Podobně ani Absolutno nemá spojitost s vědomím a následným chováním. Ten, kdo toto ví, je světec. Duchovno znamená uvědomit si absolutní význam vašeho pocitu bytí, nikoli význam toho, co je viděno či cítěno.

Stavy bdění a spánku samovolně přicházejí a odcházejí. Nemůžete to změnit. Znalec nemá s těmito stavy žádnou spojitost. Není bdělý, a tudíž nikdy nespí. Bdělost je jen mikroskopická forma vědomí. Stejně je těžko snesitelná. Ten, kdo nemá zkušenost bdělosti a spánku, je vše pozorující princip. Můžete jej nazývat poznáním Brahman. Je to vaše vlastní poznání. Pocity štěstí a utrpení jsou součástí vašeho vědomí. Džňánin má tichý pocit bytí, neví, že je Džňánin.

Stejně jako se v cukru nachází sladkost, ve vědomí je přítomna sebe-láska/láska Já. Tato spojitost s vědomím je pomíjivá. Abychom ho učinili snesitelným, je nutno o něj pečovat jako o Boha či Brahman. Vědomí je semínko, které může vytvořit nesčetné množství vesmírů. Spřátelte si toto vědomí. Jakmile je potěšeno, samo se vám odhalí.

Radžádirádž Satgurunáth Šrí Nisargadatta Maharádž kí Džej!

Další nirupany Šrí Nisargadatta Maharadže naleznete v "Textech na pokračování".

Překlad: Gabriela Adámková